Rozhovor s Démou Fon Znouze pořízený po koncertu v Hifiklubu 22.4.2002.
KHR.: Máš nějaké oblíbené místo v Plzni, ke kterému se váže historie?
D.: Určitě je to andělíček, kdykoliv jdu okolo, tak si pohladím.
KHR.: Jak se ti líbí zacházení s památkami v poslední době?
D.: Nemohu si vzpomenout na nic konkrétního... třeba se mi líbí u nás na Slovanech ta nová radnice s těmi svítícími hodinami...
Vůbec se mi nelíbí ty nové silnice, co vedou městem, třeba ta betonová hujerovina nad nádražím, nebo chystaná silnice přes Roudnou, to neni vůbec nic hezkého! Jsem rád, že to, co zůstalo, zůstalo, a že se to opravuje. Když se teď projdeš po Plzni, sám víš, že je to nebe a dudy, jak za posledních deset let zmizelo všechno to oprýskané.
KHR.: Jak dlouho hraješ v Démophobii?
D.: No, člověče, už dobrých osm let...
KHR.: Tak o ní prozraď něco bližšího...
D.: Původně to nebyla žádná idea, jednou jsem jen tak brnkal na kytaru a vylezla z toho písnička "Magická Plzeň", ta byla úplně první, pak mě začaly napadat další, ale pořád jsem si je hrál jenom pro sebe. A když jich bylo tak okolo desíti, tak mi kluci řekli, že by to bylo dobré nahrát, já na to že ne, protože to pro mě byla taková niterná záležitost, no a pak ta nahrávka vznikla a už se to rozjelo.
KHR.: A zkoušel jsi něco z toho propašovat do Znouze?
D.: To ne, spíš kluky mrzí, že o těch písničkách nevěděli dřív, aby je Znouze mohla hrát, že jsem jim je nezahrál... ale tady záleželo na aranžích, ono to nevypadalo, že by ztoho šel udělat bigbít, až potom, když přišel Michal a aranže udělal, tak se zjistilo, že by šly některé odehrát...
KHR.: Objevil jsi v poslední době nějakou novou pověst?
D.: Mám rozdělané dvě, zalíbil se mi plzeňský dialekt "Plzeňůk kůpil si klubůk" "Plzeňák si koupil klobouk"... smích... to chci použít... ale mě buď písnička napadne hned a je za dva dny hotová, a nebo se s ní piluju půl roku...
KHR.: Kdy bude nová nahrávka?
D.: Cedéčko teoreticky chystáme na příští rok, protože letos nahrává Znouze... je to spousta peněz a musí se to nějak rozvrhnout, taky je potřeba napsat nějaké písničky, zatím jich moc není, až jich bude tak čtrnáct a víc, aby bylo z čeho vybírat...
KHR.: Onehdá jsem si u tebe všimnul CD, co ti nahrál nějaký tvůj příznivec přímo na tvém vystoupení, uvažuješ o nějakém živáku, který by zachytil atmosféru živého hraní, která nejde ve studiu připravit?
D.: To je cédéčko ze Strakonic, poslechl jsem si to, a je to ku podivu dobrý. O živáku někdy uvažuji, jenže to nikdy nedotáhnu do konce, že bych nahrával koncerty a pak s toho něco vydal...
KHR.: Oslovil tě někdo z kulturních činitelů, abys přispěl při různých historických výročích svou troškou k oslavám?
D.: To ne, vloni jsme sice hráli na historických oslavách, ale bylo to takové podivné, protože
ta písnička /O Plzeňské věži/ vznikla původně pro nějakou firmu, která pak od toho dala ruce pryč, já už jsem jí měl napsanou, a Michal ji nabídl na ty oslavy. M.Raboch z nadace tu písničku zaštítil a pomohl aby vyšla, nakonec z ní byla znělka celého historického víkendu.
KHR.: Nějaká spolupráce se skupinami vystupujícími po různých akcích historického rázu, přišla nějaká nabídka?
D.: Ne, vůbec ne. Já se mezi těmito lidmi vůbec nepohybuji, nijak je ani nevyhledávám, vím, že Romana od nás /ze Znouze/ hraje gotickou hudbu, která mně ale nic neříká, osobně mám radši renesanční, a navíc si myslím, že to, co hrajeme my, je spíš taková sranda, tyhle lidi to dělají věrně, což my vůbec ne... /Já si přesto myslím, že Démophobia by byla ozvláštněním každé takovéto akce, a vůbec ne nepříjemným! pozn. KHR./
KHR.: A poslední, co tvůj kulturní život v Plzni?
D.: Já se ho moc nezúčastňuji, chodím tady do hifáče, jsou tady folkáči a trampové... (smích)
...taková pohoda, jinak nikam... my jsme takoví trošku jiní, vezeme se na chvostu zájmu, ale ty lidi, co na nás chodí, tak ví, o co jde, je z toho taková příjemně domácí nálada. Víš, jak to chodí, udělá se velká reklama, přijdou lidé, vůbec to neznají, to u nás není... a já si prostě vážím každého, kdo přijde!
Foto a text K.H. Roudenský
navštívenka koncertu v Hifáči |
