---

Rád bych se ještě vrátil k události, která před téměř dvěma měsíci velmi ovlivnila dění na celém světě. Je mi velice líto lidí, kteří zahynuli při teroristickém útoku. Zároveň se domnívám, že si Amerika za tento teroristický útok do jisté míry může sama a mohla ho již dávno očekávat. Arogance a ignorace některých předních politiků a představitelé klíčových organizací (IMF, WB, WTO) o dění v okolním světě, na který měli a stále mají rozhodující vliv,byla neúnosná.

Chtěl bych například zmínit informaci o tom, že president Bush ještě těsně před svým zvolením nevěděl, kde leží Afganistan a připadalo mu to dokonce i k smíchu. Možná bych se taky smál, ale ony mu byly kladeny i další otázky, jako třeba, kde se nachází Česká republika. Takže podle jeho odpovědi se budu asi každý den koupat v Indu, jezdit na slonech a budu mít za prezidenta jednoho z těch ruských hochů, to byla další otázka ohledně prezidenta České republiky.

Jenom za posledních 20 let se rozdíl životní úrovně mezi vyspělými státy a státy třetích zemi zněkolikanásobil. Bohatí jsou ještě bohatší a chudí ještě chudší. Proč lide musejí mít stále víc a víc, když ke štěstí stačí tak málo? Tlak okolního světa na americkou bezohlednost vzrostl, při znovuotevření již zastaveného projektu protiraketového deštníku. Tímto rozhodnutím americký prezident porušil smlouvu z roku 1972 (ABM Treaty) uzavřenou se Sovětským Svazem a velice znervóznil i další velké hráče ze Západní Evropy. Další arogantní krok americká vláda učinila při odmítnutí Kjótského protokolu. Proč, když, i méně rozvinuté země než USA hodlají snižovat vypouštění nebezpečných plynů do ovzduší na úkor ekonomiky a osobního profitu. Musím si tedy klást otázku o co Americe jde? To chce abychom se tady za několik desítek let udusili ve emisích z továren, utopili v záplavách či umírali na rakovinu kůže?

Potom opravdu musím konstatovat, že Američané nosí růžové brýle a usnuli na vavřínech jejich rychle se vyvinuté společnosti. O mladých demonstrantech se už ani nemusím zmiňovat, ti to dávají najevo již několik let na úkor jejich osobního volna, když projevují soucit s třetím světem. Pak již opravdu musí dojít každému na světě, že něco není v pořádku, když 200.000 lidí demonstruje skoro každým rokem.

Jenomže američtí politici stále ujišťovali své občany, že je všechno v pořádku a mohou klidně spát a že se o zahraniční politiku nemusejí zajímat. Všechno je prostě O.K. Bohužel se velice mýlili. Na světě neexistuje jenom sila ekonomiky, technologie či síla vojenská, ale i náboženská, která má nesmírnou moc a dá se ji lehce využít a hlavně zneužít. Jen z historie si připomeňme, jak katoličtí hodnostáři prodávali odpustky pro osobni obohaceni anebo upalovali lidi ve jménu božím. Podobným způsobem se zneužívá i Islámská víra. Před rokem byly v Afganistanu zničeny velkolepé a historické sochy Budhy, ale i mnoho dalších. Stačilo jenom říci, že se koná ve jménu Alláha a ti lidé tomu věřili a udělali to. Ve jménu Alláha jsou tito lide schopni zabít či obětovat svůj život, o tom mě přesvědčili muslimští studenti, s kterými jsem dělal rozhovor před čtyřmi lety.

Domnívám se, že náboženství celého světa by mělo lidem pomáhat v hledání pravdy a navázání harmonie s okolním životem a ne být zneužíváno. Náboženství je taková pomůcka při překonávání různých životních krizí, je v něm spousta moudra a inspirace, ale rozhodne to není životní styl, potom se stáváme otrokem náboženství.

Díky moderní technologii, jsme mohli vidět, jak několik tisíc nevinných lidí přišlo o život. Lidé na celém světě to mohli sledovat na svých obrazovkách. Proto jsme byli svědky toho, jak všichni lidé na většině zeměplochy soucítili s obětmi a jejich pozůstalými. Všude se drželi 3 minuty ticha, odkládaly akce, zápasy, atd. Škoda jen toho, že kamery nemohly být přitom, když před několika málo lety bylo zavražděno kolem jednoho milionu lidí ve Rwandě, statisíce v Kongu. Držel někdo za tyto lidi někdy smutek či cítil lítost, odkládal zápasy či kulturní akce? Zatím co my hovoříme o tom, jaké máme velké problémy s ekonomickým růstem, kolik bude přidáno na důchody, atd., tak miliony děti v zemích třetího světa umírá ročně hlady, jsou zotročovány a zneužívány. Tak otevřme oči a začneme konečně něco dělat s naší společností, politici to za nás nevyřeší. Každý z nás by se měl podílet na vytváření společnosti , na kterou bychom mohli být hrdí. Já věřím tomu, ze všichni jsme si rovni, bohužel v této době se mi zdá, že někdo si je roven více nežli jiní.

Zdeněk Hausvater,
místopředseda Mladých zelených

student mezinárodních vztahů,
z.hausvater@plymouth.ac.uk

HOME

UP