BÁJEČNÍ VZDUCHOPLAVCI

Jednou vyprávěla babička svým třem vnukům, Davidovi, Honzovi a Pavlovi, o jejich dědečkovi, který kdysi létal velkým balonem. Po jedné nepříjemné příhodě, kdy se balón poškodil a děda málem přišel o život, zůstal balón i s košem uložený na půdě dědova domku. Tam leží dodnes.

To bylo něco pro kluky! Hned se vydali na průzkum půdy. Tam opravdu ležel koš přikrytý balónovou plachtou. Chlapci chvíli obcházeli kolem. Pak nadzvedli zaprášenou plachtu a zjistili, že uvnitř koše je poměrně čisto. David vlezl do koše první. Pavel s Honzou trochu váhali, ale nakonec neodolali. Přetáhli plachtu přes koš a povídali si o dobrodružstvích, která dozajista zažil jejich dědeček. Najednou se plachta balónu nadzvedla, začala se napínat, až tu byl krásný balón a ten začal pomalu stoupat k modré obloze a koš se zvídavými bratry nesl s sebou. Kluci se nestačili divit, co se to děje za zázraky. Už přeletěli město, louku, rybník a letěli a letěli. Netrvalo dlouho a u balónu se objevila průsvitná postavička s dlouhatánskými rozpuštěnými vlasy. „Kdo jsi?“, vypravil ze sebe polekaný Honze. „Jsem víla Alexandra,“ řeklo to stvoření. Brzy bylo po úleku a všichni se spřátelili. Víla vzala bratry do svého příbytku, dala jim najíst a napít. Hoši prosili vílu, aby jim pomohla balón opět přimět k letu, aby se mohli vrátit domů. Víla řekla, že to pro ni není problém, ale že nejprve potřebuje pomoci při hledání nápoje krásy, mládí a zdraví. Alexandra věděla, že lahvičku s nápojem má zlý skřítek Bonifác. Kluci měli plán na přelstění skřítka hotový raz dva. Honza s Pavlem našli staré hrnce, které v lese nechali nepořádní lidé. Obrátili hrnce dnem vzhůru a bušili do nich tak důkladně, že v širokém okolí vyplašili kdekoho a kdeco. To nemohlo morouse Bonifáce nechat v klidu. Rudý vzteky vyběhl ze svého doupěte a zuřivě začal hledat původce toho pekelného randálu. V tu chvíli vyběhl z úkrytu David, rychle sebral v doupěti lahvičku s lektvarem a tiše zmizel. Kluci se už také utišili a rychle a bez hluku zmizeli směrem k příbytku víly. Než se podvedený skřítek vzpamatoval a objevil ztrátu lahvičky, byli v bezpečí. Rozradostněná víla udělala velké kouzlo a přiměla balón k odletu z podivného pohádkového lesa. Kluci vděčně mávali své pomocnici víle.

Bum, najednou se trojice cestovatelů probrala v koši pod plachtou! Když se vysoukali ven, byli zase na půdě babiččina a dědova domku a zjistili, že venku se už stmívá.
Bylo - nebylo. Kdo ví, co byla pravda a co sen?

Eliška Šmídová, 12 let, ZŠ Čechova, Rokycany

HOME

UP