|  | O ZELENÉ PRINCEZNĚ |
| | vembloud - pohádky
| | Za desatero horami a desatero řekami bylo tak malé království, že se ani nezakreslovalo na mapu. Vládl tu král Kvido Emanuel II.
Jeho dcera Žofie Bonifácie I. měla už věk na vdávání, ale ženiši se stále nehrnuli. Příčinou nezájmu byly její zelené vlasy, které odpuzovaly všechny nápadníky. Zoufalý otec chtěl pro svoji dcerušku sehnat ženicha stůj co stůj, a tak dal vyhlásit: „Komu se podaří přebarvit princezniny vlasy, dostane princeznu a půl království k tomu!“
„Nevěsta za moc nestojí, ale půl království by se hodilo,“ napadlo mnohé. Každý hledal zaručený recept, jak přebarvit zelenou na jinou, přijatelnější barvu.
Na zámek se sjelo mnoho holičů, šarlatánů, obchodníků, ale i podvodníků s různými přípravky. Princezna zkoušela každý den mnoho vodiček, mastiček, zázračných lektvarů, ale žádný nepřinesl změnu k lepšímu. Vlasy byl pořád brčálově zelené. Všichni odjížděli z království s nepořízenou.
„Tak už zůstanu asi na ocet,“ říkala si smutně Žofie Bonifácie I. „Mé zelené vlasy jsou mé neštěstí!“ Král poslal všechny šarlatány pryč, uzamkl brány a byl smutný. Žofie přestala vycházet mezi lidi a chodila jen do zámeckého praku, aby ji nikdo neviděl. Při jedné procházce si sedla na lavičku u jezírka. Sluníčko svítilo a hřálo, až princezna usnula.
„Brekeke“, uslyšela jako ze sna. „Žofinko, ty jsi tak krásná.“ Princezna se leknutím probudila. Ještě nikdy jí nikdo neřekl, že je krásná. Z jezírka vylezl urostlý mládenec se zelenými vlasy a kapalo mu ze šosu. Byl to první mládenec, kterému se líbily její zelené vlasy. Přeskočila jiskra a byla tu láska. Krále sice nikdy nenapadlo, že k zelenovlasé Žofince přibude zelenovlasý ženich, a vidina zelenovlasých vnoučat se mu také příliš nezamlouvala, ale co mohl dělat? Nakonec byl rád, že se alespoň nějaký ženich našel a utěšoval se, že zelené vlasy v budoucnu přijdou do módy.
A nebyl daleko od pravdy. Občas někoho se zeleným porostem potkáme a můžeme se dohadovat, jestli je to prapravnuk Žofie nebo výsledek chemického procesu.
Josef Šafařík, 7. B, 1. ZŠ
|
|
