O HOUSENCE KUKLENCE

Uprostřed hlubokých lesů ležela jedna louka, která se probouzela ze zimního spánku. Paprsky jarního sluníčka dopadaly skrze koruny vysokých stromů. Kytičky rozkvétaly a zvířátka vylézala ze svých domovů, v trávě se to jenom hemžilo malými broučky.

Na listu kopretiny se vyhřívala housenka Kuklenka, která měla pouze jednu kamarádku, housenku Julinku. Nikdo z celé louky Kuklenku neměl rád, protože vypadala ošklivě. Byla chlupatá, měla černé tělo se zelenými puntíky a velké zelené oči. Jednou si Kuklenka s Julinkou povídaly o tom, co asi může dělat Lumík Edík. Mysleli si, jak je na tom Edík dobře, když si létá nad loukou a vidí, co se děje. Kuklenka vyprávěla Julince, jak jí Edík povídal, že, když si létá nad loukou, vidí modrou trávu a červené pampelišky.

Druhý den ráno šla opět Julinka za Kuklenkou, ale na kopretinovém listě ji nenašla. Julinka hledala, ale po Kuklence jako by se zem slehla. Uplynula spousta dní a nocí. Pak, když vyšlo slunce nad obzorem, poletoval nad loukou krásný motýl. Byl červený a měl modrá křídla se žlutými ornamenty. Motýla si každý oblíbil a mezi obyvateli louky měl spoustu kamarádů. Jak si poletoval, zjistil, že tráva není modrá, ale zelená, a pampelišky jsou žluté.
Dodnes nikdo netuší, že to z ošklivé housenky Kuklenky se stal tak krásný motýl.

Eliška Brabcová, 12 let, ZŠ Čechova, Rokycany

HOME

UP