|  | | v Plzni - Být vždy o krok vpředu |
Ba ne, teprve když se řadový plzeňský občan alespoň občas
účastní některých zasedání zastupitelstva města Plzně, která jsou
veřejná, tak si uvědomí tíhu zodpovědnosti tohoto městského
parlamentu za celý život města. Ale i svou vlastní odpovědnost
za svou volbu, než vhodím svůj hlasovací lístek do urny. Neboť
jak již to tak bývá, jsou takoví poslanci / bez ohledu na jejich
politickou víru /, kteří mají lidem a obci co říci a jiní, kteří
se jen vezou a tvoří jen mechanickou hlasovací součást své
vlastní strany. Jak ale zase oni říkají na adresu nás občanů -
něco jiného je kritizovat a nadávat u piva na papaláše a něco
jiného je podílet se svou vlastní poctivou prací, ať již
duševní, či tělesnou na rozvoji našeho města.
Co tedy požaduje přímo nezainteresovaný plzeňský občan na svých
zastupitelích, kterému je na hony vzdálené neustálé schůzování,
stranické šarvátky, touha po moci a z ní vyplývající pomyslná
společenská prestiž i finanční příjem vedoucích komunálních
politiků, který je mezi některými lidmi často takovým zdrojem
závisti ? Příkladnost v osobním životě, dobré charakterové
vlastnosti, toleranci k názoru jiných, odborné předpoklady,
nadřazenost obecných i obecních zájmů nad zájmy osobními a
stranickými, čisté ruce a ochrana společného městského majetku před
různými vychytralci. Ale především je to schopnost neutopit se v
přívalu každodenních problémů a zachovat si nadhled - za pomoci nejlepších mozků města Plzně vytvářet
taková dlouhodobější obrysná pravidla hry, kterými se bude město jako složitý
společenský organizmus řídit ve svém rozvoji a která budou ovlivňovat život každého občana. Často ale přitom zapomínáme, že obecně dosažená úroveň dnešních politiků odpovídá
úrovni nás samých a vypreparované ideální požadavky na
zastupitele patří spíše do říše snů, než do skutečného života.
Když se sešli zastupitelé města Plzně na svém řádném zasedání i
8. listopadu - každý se stohem papírů v náručí - aby projednali na svém
celodenním maratonu 79 otázek/ ano - čtete dobře /, počínaje
majetkoprávními otázkami, stavebními řizeními, změnami v
rozpočtu města, různými žádostmi o poskytnutí příspěvků a darů,
až po žádost o poskytnutí příspěvku na provoz útulku pro
opuštěné kočky - přiznám se, že bych na to neměl žaludek. A
přece mělo toto zasedání pro život občana tohoto města mimořádný
význam. To proto, že v záplavě různých projednávaných otázek byly schválené dva mimořádně důležité
dokumenty, úzce spolu související : Koncepce dalšího rozvoje
kultury, upřesňující podíl městské samosprávy na vytváření
obsahových, organizačních a finančních podmínek pro její další
rozvoj, ojedinělá v rámci celé České republiky a přijaté
usnesení zastupitelstva města Plzně , vytvořit na základě již
hotových či zpracovávaných rámcových koncepcí z oblasti
urbanistiky, ekonomiky, kultury, ekologie a dalších oblastí
správy rámcový plán dlouhodobého rozvoje města Plzně v
návaznosti na plány kraje, centra a Evropské unie. Tedy
perspektivní plán kulturního rozvoje města v širokém slova
smyslu. Ale to nepůjde bez zefektivnění stávající struktury
Magistrátu města Plzně tak, aby odpovídala těmto úkolům. /Zatím
ovšem v tomto věčném souboji racionálna se zájmy úřednictva byla
vždy skutečným vítězem byrokracie na všech úrovních veřejné
správy, nikoli občan a dobré úmysly některých politiků /.
Snažit se být vždy o krok vpředu - to je snad ta nejcennější
deviza, kterou po sobě zanechá dnešní politická reprezentace
města Plzně svým nástupcům. V každo- denní záplavě špatných
zpráv, kterými jsme krmeni našimi tištěnými i elektronickými
médii je to pozitivní informace. Patří za to uznání nejen této
reprezentaci, zahrnující vítěze komunálních voleb z roku 1998,
ale i opozici, i těm občanům města Plzně, kteří společně s nimi
nemyslí jen na vlastní hmotný prospěch, ale i na budoucnost
města, které se stalo jejich osudem. A není jich málo ! To
navzdory těm, jejichž vidění světa se zúženě odvíjí od téze, že
peníze jsou vždy až na prvním místě.
PhDr Miroslav Dekař
|  |
|
