X-CORE vision se Zjizvenou myslí, Jetway a Jade wah'oo

26. červenec 2002 - studený deštivý večer. Po pravdě řečeno, když jsem se svými blízkými seděl v tramvaji mířící k Divadlu pod Lampou, kterou bičovaly kapky vodního živlu, přemítal jsem o tom, zda se mi vůbec na nějaký koncert chce. U vchodu do klubu jsme se navíc dozvěděli, že z původních šesti skupin vystoupí jen pouhé tři, což mé náladě nijak nepřidalo. Tento večer tedy patřil třem plzeňským skupinám tvrdšího zrna. První měla vystoupit Zjizvená mysl, dále Jetway a jako poslední Jade Wah´oo.



Po dlouhém čekání se posluchači konečně dočkali prvního z trojlístku hudebních těles. Zjizvená mysl mě silně zaujala určitě vzhledem, hlavně u kytaristy a trochu dekadentní basistky, která mi chvilkami připomněla hudebníky od pana Marylina Mansona, jehož styl byl trochu znatelný v jednotlivých písničkách (ale opravdu jen trochu). Kytarista Šali je také hodně extravagantní postavou, kterou nikdo v plzeňských klubech nepřehlédne, ať už díky jeho zajímavému street­dálněvýchodnímu vkusu v oblékání nebo napůl vyholené hlavě. Kdo mně osobně poněkud zkazil dojem z celé formace, byl zpěvák. Sice také výstřední existence, ale co do pěveckého výkonu to bylo celkem dost slabé. Na první pohled také bylo naprosto zřejmé, že tento člověk trošku před koncertem přebral ­ ať už to bylo cokoliv. Hudebně pro mě byla Zjizvená mysl do jisté míry zklamáním a trochu rozpačitosti jsem zaznamenal i v řadách ostatních návštěvníků koncertu. Set začal písničkou Z lásky, po které se poškodil kabel mikrofonu, takže následovaly za běhu koncertu nějaké technické opravy. Trochu více se mi líbila jedna z posledních skladeb Černý Valentýn, ale i zde jsem si musel odmýšlet ujíždějící zpěv.

Jestliže u Zjizvené mysli je poznávacím znamením tetování, u Jetway to jsou dredy. Jetway jsou bandičkou, kterou jsem do této doby poprvé a naposledy viděl v klubu Cross, kde se mi hodně líbili (zde bych chtěl tomuto výjimečnému místu, které již není mezi námi, věnovat pietní vzpomínku - místo CROSSovského formátu mi v Plzni stále chybí). Od těch dob do dnes jsem ale o Jetway moc neslyšel. Sem tam jsem zaslechl, že skupina sice zkouší, ale nekoncertuje, či že hledá zpěváka. Nějaký čas prý na postu zpěváka působil i Choody, exčlen rap-metalových BlindCliff, který se měl představit o několik minut déle u mikrofonu jako nový člen Jade Wah´oo. A to ani nemluvím o tom, že kytarista Šali, kterého jsme mohli vidět ve Zjizvené mysli, měl kdysi také s Jetway nějaké vazby a snad i vymyslel této skupině název, ale to už je trochu jiná pohádka a nejsme tu od toho, abychom vyprávěli barvitou historii této skupiny nebo personální propletence v plzeňských kapelách.



Basák Dáda si mě získal již při rozehrávání, když se vyšvihnul božskou basovou linkou písně Schizm od Tool. Hudba Jetway je od Tool dosti odlišná. Trochu mi připomněla Slipknoty (ale Jetway se mi líbili o něco víc - méně divalda a více prožitků a srdce). Výborně skloubený murmur, rap, rytmičnost, brilantně odvedená práce bicisty, basáka i kytaristy brzy přivedla podpodiové prostory k varu a i já podlehl svodům přidat se do tohoto kotle vroucích lidí. Nový zpěvák René (ex-Grind 6.4:o)) máchal svými ultradlouhými dredy tak, že vypadal jako rozzuřená chobotnice, Dáda skákal s basou jako šílenec a kytarista Nosál se svojí sedmistrunnou kytarou nezůstával nikterak pozadu. Tři mikrofony na podiu také našly uplatnění, jednoho se samozřejmě ujal René se svým vyškoleným murmurem, druhého rapující Nosál a třetího basák Dáda, který se se svým hláskem pohybuje rozsahově trochu výše, nežli ostatní dva. Jetway byli více než důstojnou skupinou před tím, co mělo následovat.



Dalším a posledním bodem v programu byla plzeňská premiéra skupiny Jade wah´oo po menším personálním zemětřesení. Zpěvák Cockroach odešel, (nebo byl odejit - nechce se mi o tom teď nějak spekulovat) a nahradili ho Choody a Hozkinz, ex-členové již dříve zmiňované skupiny BlindCliff. Jade wah´oo jsou již poměrně protřelou partičkou s úžasným pódiovým nasazením a vynikajícím hráčským umem a nezdráhám se je označit jako přední skupinu tohoto druhu v celé České republice. Zpěváka, který dodával skupině hodně "Korňácký" nádech, vystřídali tedy dva rapeři a změnili tak celý sound a dojem z Jade wah´oo.



Již o pauze, kdy si Jade wah´oo nosili nástroje a efekty, se pod podiem seřadil hlouček diváků a vítal své oblíbence po delší pauze. Při zběžném pohledu jsem zaregistroval dvě novinky. U obrovitého kytaristy Alše bezdrátové zařízení u kytary a u druhého kytaristy Stevea opět bujně narůstající kštici. Po zvukovce, která opět nažhavila teď už poměrně solidně naplněnou Lampu, se na nás vrhli oba rapeři a chvilku si improvizovaně zkoušeli mikrofony. Pauza nechala reprákům odpočinout a pak na nás naběhla instrumentální část Jade wah´oo a začalo se hrát. Po menším intru se na podium vydrápali i Choody s Hozkinzem a nespoutaným projevem začali poslední set. A povím vám, že takový kotel jsem v Lampě už dlouho neviděl. Lidi pařili o sto šest. Jade wah´oo provokovali k pohybu a i lidé, kteří nejsou ortodoxními příznivci rapmetalu, si vychutnávali jejich produkci. Šílené grimasy a znatelná pohybová nespoutanost Aleše, který ve mně vždy vzbuzuje dojem, že se pohybuje na chůdách, vyvrcholila tím, že na pár momentů skočil s kytarou z podia přímo doprostřed kotle. Pozadu nezůstával ani basový ďábel Doktor, kytarista Steve a o obou nových raperech jsem již mluvil. Lidé si vybouřili několik přídavků a i po nich byli stále lačni po dalších. Škoda, že repertoár zatím nečítá více skladeb, ale jak znám kluky, brzy to doženou.



Sedě po koncertě na baru musím přiznat, že tak důkladně "kulturně vyžilý" jsem již opravdu dlouho nebyl. Nohy jsem necítil a krční páteř bouřlivě protestovala při jakýkoliv pokusech o sebemenší pohyb. Pocit, který jsem měl, když má existence do Lampy vcházela byl ten tam, nahrazen zcela jiným...  

RIP (r.i.per@email.cz)
foto: K.H.Roudenský



Více o skupinách:
Jadewahoo
Jetway

HOME

UP