Severně od Plzně je zalesněný vrch jménem Krkavec (504 m.n.m.). Pověst o něm vypráví, že v dávných dobách bylo na vrcholu pohanské obětiště,
kam obyvatelé z této krajiny přinášeli svým bohům oběti. Na oltář dávali zvířata, část úrody z polí a zahrad a kněží pak provedli obětování. Zdejší obětiště
bylo známé tím, že jeho kněží uměli předpovídat budoucnost. Před každou delší cestou nebo vážnějším rozhodnutím přicházeli obyvatelé k obětišti, přinášeli dary
bohům a prosili kněze, aby jim věštili. Kněží zapálili na oltáři oběť a pozorovali chování krkavců, kteří hnízdili ve zdejších lesích. Když přilétli a kroužili
nad oltářem, byla věštba nepříznivá, ale když odlétli a vrátili se až po vykonání oběti, byla věštba příznivá a lidé mohli doufat, že se jim přání vyplní.
Protože v okolních lesích bylo krkavců opravdu mnoho, začlo se tomuto kopci říkat Krkavec a název se udržel dodnes.
 
Rozhledna na Krkavci byla postavena v roce 1890 podle plánů prof. Kubeše stavitelem V. Špalkem z Plzně. Slavnostně byla otevřena 19. května 1901.
Je postavena z kamene a cihel, přes 18 m vysoká, schodiště je točité a má 98 schodů. Ve výši 16 m je ochoz, ze kterého je nádherný rozhled do plzeňského okolí.
Turistická cesta z Plzně na Krkavec byla upravena a slavnostně otevřena 9.května 1918 a nazvána Klostermannovou - za přítomnosti tohoto slavného spisovatele, žijícího v Plzni.
V roce 1925 přistavěl Klub českých turistů k rozhledně chatu podle plánů arch. Hanuše Zápala nákladem 160.000,- Kč. Rozhledna byla nazvána Simlovou a chata Kostnicovou
na památku význačných turistických pracovníků. Vroce 1927 byl přikoupen pozemek v okolí rozhledny a zřízena studna. Na vrcholku Krkavce vedle rozhledny dnes stojí televizní věž.
Antonín Honomichl,
Fota z archivu K. H. Roudenského.
|
