Městečko Horní Slavkov vzdálené přibližně 15 km jižně od
Karlových Varů, leží stranou hlavních komunikací a tím
nepatří k vyhledávaným turistickým cílům. Přesto se zde
nachází řada památek. Jsou to gotické a renesanční domy na
náměstí, stará kovárna, kostel sv. Anny se špitálem, apod.
Byla zde mincovna a také zde byla založena i první česká
porcelánka.
Zajímavostí je také přibližně 1.5 km po žluté a zelené
turistické značce vzdálené bývalé městské popraviště. Je
umístěno na návrší zvaném příznačně Šibeniční vrch severně
od města a pohodlně dostupné i autem. Pochází ze 16. stol.,
má kruhový půdorys, a hlavně díky romantické úpravě z 19.
stol. je pěkně zachovalé.
Rozhodně nejzajímavější stavbou Horního Slavkova je areál
hřbitova s kostelem sv. Jiří na návrší nad náměstím. Poprvé
je připomínaný r. 1380, nově byl vystavěn v letech
1517-1520 a později ještě upravován, přesto si však zachoval
pozdně gotický ráz. Odvážíme-li se vstoupit dovnitř, bude to
pro nás deprimující a zároveň velmi poučný zážitek. Interier
kostela je zcela zdemolován a jen chatrně zabezpečen proti
dalšímu rozpadu. Nicméně to, co je na tomto kostele
nejzajímavější, můžeme plně obdivovat dodnes. Kostel totiž
patří do, v Čechách nepočetné, skupiny tzv. kostelních
hradů, a to, jak na první pohled vidíme, převážně svým
pevnostním charakterem. V 16. stol. se stal jakousi městskou
pevností. V raném a vrcholném středověku se kostely na území
střední Evropy nesměly opevňovat, ovšem husitské války
a turecké nebezpečí tento zákaz odstranily. V případě kostela
sv. Jiří šlo i o zabezpečení oblasti s těžbou kovů v pozdním
středověku. Na první pohled vidíme vysokou pevnostní věž
kostela s ochozem. Na severní straně kostela stávala další
věž, dnes je však zachována jen do výše prvního patra.
Z hlediska obrany nejvíce problematická jižní strana kostela
je chráněna oblou baštou. Na obou věžích i baště je
zachována řada střílen, které z objektu tvoří regulérní
pevnost. Jsou však patrny i jiné formy obrany, jako je
ohradní zeď kostela se zbytky brány na závoru či zvláštní
vstupy do jednotlivých pater věží. Snad jen renesanční
zvonice v cípu hřbitova nejeví známky pevnostního
charakteru. V Horním Slavokvě máme tedy pěkný příklad
v Čechách ne zcela obvyklého, opevněného kostela, jehož
stavební souvislosti lze hledat v podobných hojnějších
stavbách z druhé strany Krušných hor.
Mgr. Luděk Krčmář
