SVATÁ HORA U PŘÍBRAMI, ZÁMEK HLUBOŠ A MUZEUM KARLA ČAPKA

Dnes nevelká obec, ležící asi 8 km od Příbrami směrem na Jince, byla ve 14. století podle písemných dokladů významným centrem hlubošského panství. Původní panská tvrz v Hlubši, asi ne příliš vlídné panské sídlo, byla v průběhu staletí postupně přebudována. Dnešní zámek je v podstatě pozdně barokní, s pseudorenesanční přestavbou. Panství několikrát změnilo majitele. Říšský kníže Oettingen-Wallerstein pronajal v roce 1920 zámek státu, který hledal vhodné letní sídlo pro prezidenta T. G. Masaryka. Již v srpnu 1920 se prezident Masaryk do zámku nastěhoval, ale jeho pobyt zde trval jen do ledna 1921. Zima byla nevlídná a těžké chřipkové onemocnění s vážnými komplikacemi téměř ohrozilo prezidentův život. Hledalo se tedy jiné, klimaticky vhodnější místo a bylo nalezeno v Lánech.

Toto krátké období, které TGM strávil na Hluboši, bylo vyplněno intenzivní státnickou prací a setkáním s diplomaty, politiky i místními občany. Znamenalo však mnoho i pro Masarykův soukromý život. Podle vzpomínky jeho tehdejšího tajemníka dr. Kučery bylo oněch pár měsíců na Hluboši šťastných i v rodinném životě prezidenta. Paní Charlotta byla tehdy poměrně zdráva a o Vánocích se zde sešly i všechny děti se svými nejbližšími.

Dalším majitelem hlubošského zámku se stal příbramský továrník Josef Kolařík. Jeho rodině zámek náležel až do roku 1948, kdy byl znárodněn. Jeho osud v následujících letech byl stejně smutný jako osudy mnoha jiných, komunisty zabavených majetků. Mobiliář byl zcela rozkraden, botanický park se vzácnými dřevinami zdevastován a stavba ponechána postupnému chátrání. Její úplné proměně v ruiny zabránila pouze skutečnost, že se nakonec stala sídlem odborného učiliště tesařského.

Současní majitelé, kterým byl majetek vrácen v restitučním zřízení, se rozhodli navrátit zámku i parku pokud možno původní tvář a vytvořit ze zámku v Hluboši důstojné kulturní centrum. Veškeré práce na restaurování poničených objektů i parku probíhají s nesmírnými finančními obětmi, ale pokračují. Po obnově střech a vytápění následovala výměna oken a dveří a nejdůležitější opravy interiérů. Nyní se postupně rekonstruují alespoň některé místnosti. Jako jedna z prvních byla 13. 9. 1999 otevřena a veřejnosti slavnostně představena bývalá Masarykova pracovna. V tomto nevelkém salonku se autorce myšlenky a kurátorce expozice ing. Aleně Velkové, scénáristovi PhDr. Polákovi a výtvarníkovi akad. malíři Jiřímu Mikeskovi podařilo vytvořit z fotografií, kopií dokumentů a několika reálií stálou výstavu, jež důstojně připomíná nejen Masarykův pobyt na Hluboši, ale i atmosféru doby a mentalitu velké osobnosti našich dějin. Kvalitu expozice lze srovnat i s nedávno otevřenou výstavou o Masarykově pobytu na Pražském hradě. Oběma expozicím bohužel scházejí osobní památky na TGM - autentický nábytek, nádobí, předměty denní potřeby. Z těch se totiž většinou nic nezachovalo. Pro jaro letošního roku připravuje ing. A. Velková na zámku v Hluboši otevření další pamětní místnosti, tentokrát věnované Masarykově ženě Charlottě.

---

Soukromé muzeum Karla Čapka ve Strži u Příbrami - toto místo měl světově proslulý autor zdarma celoživotně pronajato od Václava Palivce. Napsal zde řadu knih a prostředí ho údajně velmi inspirovalo. Strávil zde také těžké časy kolem roku 1938, kdy byla jeho osoba napadána ze všech stran a někteří jeho přátelé se od něj odvrátili. Pobýval zde se svojí chotí Olgou Scheinpflugovou a bratrem Josefem. Jezdil sem také Ferdinand Peroutka - Čapkův dobrý přítel. Zaujala mě informace o Čapkově rozsáhlé sbírce "world music". Nechával si posílat nahrávky ze všech koutů světa. V té době nebyla tato hudba středem pozornosti, jako je tomu dnes, takže i v této oblasti byl Čapek vizionářem.



V Hořovicích jsme na místním zámečku měli možnost vidět zajímavou výstavu strašidel. Posuďte sami...

vzyk
Text o Hluboši byl čerpán z brožury o zámku.

HOME

UP