NEKLIDNÁ KONJUNKCE DVOU VIOLONCELL

Andrea Konstankiewiczová - violoncello, zpěv
Dorota Blahutová - violoncello, zpěv

Obě energické violoncellistky pocházejí ze severní Moravy, kde se však na ostravské konzervatoři minuly. Setkaly se až před rokem v Brně, při studiu hudební vědy na filosofické fakultě. Andrea (*1972) v té době vystupovala s kapelou BOO a mezinárodní hudebně-taneční formací Rale, zatímco Dorota (*1975) hrála s brněnskou alternativní skupinou Lippany. Oběma byla společná chuť do akustického hraní, navíc se brzy ukázalo, že Dorota krásně zpívá. Ve své hudbě i textech se nechaly inspirovat poetikou nocí a snů, které chápou jako extrakt podvědomí. „Neboť“, jak říká Andrea : „to, co se v nás odehrává v noci, je úplně jiné a mnohdy i pravdivější než to, co vnímáme ve dne.“ Stejně jako sny, dokáže jejich hudba něžně hladit a konejšit, ale také bolet svou brutální naléhavostí.

Texty jsou v polštině, kterou, jak svorně potvrzují, mají v krvi. Dorčina maminka je Polka a Andreina „prapraprababička „ byla polská komtesa. Navíc „polština je daleko zpěvnější tím, že má měkčí samohlásky a souhlásky než čeština. Myslím, že v ní mám i jinou barvu hlasu…“ říká Dorota. Jejich vlastní hudební styl je natolik svébytný, že se vymyká jakémukoli zařazení, ale zcela jistě prahne po komunikaci s vnímavým a otevřeným posluchačem, který se nebojí snít.

Po prvním úspěsném turne 2000 v ČR, Francii a Německu se TARA FUKI chystají navštívit i Polsko.

29.4.2001 - Plzeň, Šantán

HOME

UP