    
V Plzni mají rádi opravdové loutky z lipového dřeva. Právě letos totiž uplyne 110 let od narození světoznámého loutkáře Josefa Skupy, tvůrce proslulých loutek Spejbla a Hurvínka. A jako by to Plzni nestačilo. Současně připomene 90 let od narození jeho žáka, muže mnoha oborů, zakladatele kreslených a loutkových filmů, režiséra a neméně známého Jiřího Trnky.
Mnoha lidem byla tato výročí známa, ale, jak tomu bývá v mnoha případech, chyběl impuls. Tentokrát události rozhýbal skromný muž, pan profesor Losenický. Jemu také patří poděkování za to, že stál u zrodu kulturní akce Rok Josefa Skupy a Jiřího Trnky 2002
Po pečlivých přípravách Odboru kultury MMP a mnoha dalších institucí přišlo požehnání i od Zastupitelstva města. Je tedy na místě ocenit snahu komunální správy o rozvoj tradiční kultury ve městě.
A tak 15. ledna 2002 proběhlo v divadle dětí ALFA na Rokycanské třídě slavnostní zahájení tohoto LOUTKOVÉHO ROKU V PLZNI za účasti pamětníků, organizátorů akcí, kumštýřů, ochotníků, zástupců komunální správy, novinářů, příznivců loutek, řezbářů a hlavně dětí. Zcela zaplněné hlediště čekalo na hlavní bod programu, na vystoupení Divadélka Spejbla a Hurvínka z Prahy pod vedením ředitelky tohoto ansáblu paní Heleny Štáchové, která byla životní partnerkou legendárního pana Kirschnera. Představení pro dospěláky mělo spád a rytmus a bylo rozděleno do několika částí, které vyplynuli z toho, že divadlo navštívilo 44 zemí ve čtyřech kontinentech. Takže jsme viděli světové vystoupení Michaela Jacksona nebo naklonované loutky Hurvínka či vystoupení Kelly Familly a Spejbla Spejbloviče v Rusku. Ostatně v Moskvě jsou také uloženy v muzeu originály loutek. K vidění byl také Spejbl v životní velikosti, jak se promenáduje a konverzuje s loutkohercem. Také jsme scdhlédli kombinaci maňásků s gumáky, techniku černého divadla a marionet na tyčce, tedy bez klasických provázků včetně prolínání děje s vystoupením živých herců.
   
Ve foyeur divadla se potkala historie s přítomností, tedy současníci obou umělců a pamětníci, diváci představení jejich pokračovatele pana Kirschnera a dnešní děti, kterým se loutka ztrácí ve světě TV, videí, PC her a internetu. Je jen dobře, že všichni svou přítomností projevili vůli vést krásné české loutky do 21. století, ostatně i v tomto duchu se představení neslo.
A kdože tedy z pódia před oponou ještě zahajoval celý večer:
Ředitel divadla dětí ALFA Jiří Koptík
Náměstek primátora města pro kulturu a sport Pavel Rödl
Pamětník a historik prof. Zahradniček
Vedoucí Odboru Kultury Vladimír Líbal
Nimrodovy postřehy:
K příjemné atmosféře patřily i rozhovory návštěvníků divadla. Opravdu mnoho významných osobností přišlo tento loutkový rok pozdravit. Možná se k nim postupně vypravím pro rozhovor, ale co nikdo nepostřehl? Že mezi diváky byli tvůrce loutek, řezbář a armádní generál. Patří tyto profese obou pánů vůbec k sobě? Pokusím se vám dokázat, že ano. Sledujte tedy tyto stránky, protože rozhovory v redakci připravujeme.
Program loutkových oslav uvedeme v dohledné době a také budeme akce navštěvovat s foťákem a diktafonem, přesto uvítáme dopisovatele z těchto akcí, ale také ze života a vystoupení amatérských loutkářských souborů.
nimrod, foto K.H. Roudenský
Úvaha o slavnostním zahájení roku Josefa skupy a Jiřího Trnky, v Plzeňském divadle dětí Alfa, 15.1.2002
Celé oslavy zahájilo celkem logicky divadlo Spejbla a Hurvínka z Prahy, hrou o které řekla dnešní ředitelka tohoto souboru paní Helena Štáchová : "co dovedou loutky v podání současného loutkohereckého obsazení" ,
A opravdu různé typy loutek se hýbaly v rozličných scénkách v rukou svých vodičů, to bylo ale všechno.
Navíc mě napadá, proč hostující soubor nezahrál autorskou pohádkovou hru J.Skupy a F.Weniga, Hurvínek se učí čarovat" z roku 1937, která je v repertoáru divadla dodnes / od roku 1954 " Hurvínek mezi broučky"/, byla by to opravdu lepší poklona stvořiteli těchto dvou populárních Plzeňanů, než nemastně nesourodá přehlídka různých typů loutek Takže místo očekávaného "loutkokvasu" přišel pouze "dřevopůst", a na prkenném mlatě se pořád ještě mlátí ale už jen prázdná sláma, z plev sice občas vypadne nějaké to opožděné zrno, ale jinak je stodola prázdná vzpomínejte
A tak paradoxně nejlepší příspěvek celého večera zazněl z úst ved.odb. kultury MMP Vladimíra Líbala, jeho parafráze písně V+W /píseň strašlivá o Golemovi/ o přípravě oslav celé akce: "Rok Josefa Skupy a Jiřího Trnky"
byl totiž daleko nejskupovatější z celého průběhu zahájení.
K.H.Roudenský
Výzva:
Poptáváme sběratele, řezbáře nebo jen vlastníky fragmentů z historie loutek /fotky,desky,knížky, autentické záznamy/. Ukázat chceme také životaschopnost loutky i v novém století. Upozorněte na současnou tvorbu, která by měla být nejlepším výsledkem odkazu Skupy a Trnky.
Vše na adrese a tel. redakce nebo konkrétně na mailto:leos@vplzni.cz, připravují se totiž výstavy.
redakce
|
