V pátek 27.5. 2000 se do plzeňského klubu Šantán sjeli příznivci
moravské hudební formace Priessnitz.Tahle kapela v Plzni koncertuje
poměrně zřídka, ale na Moravě patří k těm nejznámějším.
Po bezmála dvouhodinovém koncertu jsme pro Vás
pořídili krátký rozhovor s jejím zpěvákem a zároveň frontmanem
Jardou Šejdíkem.
redakce: Jardo, můžeme tě poprosit o kratší úvod o kapele?Jarda Šejdík:
Jasně! V základní sestavě je nás pět. Občas k tomu, "zneužíváme"
nějaký hosty. Někdy hrajeme s kvartetem, smyčcovým orchestrem a využíváme
také hraní s Dj's ... a tak.
Základ kapely je:
Jarda Šejdík - zpěv, texty
Petr Kružík - kytara a hudba (ale už se mu do skládání začínají míchat
i ostatní lidi z kapely)
Dušan Oravec - kytara
Petr Víša - baskytara
Ládislav Kolompár - bicí
redakce: A odkud pocházíte a jak to všechno vzniklo?Jarda Šejdík:
Z Jeseníku, ze Sudet, že jo. ... No my jsme takový centrum Sudet.
Jsme všichni rodilý "jeseničáci". To víš, malý město, 10.000 obyvatel.
Já jsem se přestěhoval do Prahy, ale to je spíš kvůli práci, takže
srdcem jsem pořád "jeseničák".
Víš, my jsme se původně jmenovali "Chlapi z práce", to když jsme měli
kapelu s kytaristou Petrem Kružíkem, no a pak jsme odešli všelijak
na vojnu, a když jsme se vrátili, tak už nám to trochu jinak
přemejšlelo. ... (smích) Tak prostě šlo o takový hledání identity.
Říkali jsme si, že by název kapely měl bejt něco z Jeseníků, no a
Priessnitz byl takovej výstižnej. ... Když řekneš "priessnitz",
tak si každej vzpomene na obklad. Polákov to přeloží jako sprchu.
Všechno dohromady to tak nějak funguje a je správně.
Úplně nejdřív jsme se jmenovali "Sanatorium Priessnitz", ale
pak jsme to střihli.
redakce: Jak dlouho už jako kapela fungujete?Jarda Šejdík:
No, to už je deset let. Letos.
redakce: To už je celkem doba..., jak hodně se měnilo složení kapely? Jarda Šejdík:
Akorát basák se hodně měnil. Tenhle už je asi třetí, ale už je s námi asi čtyři roky, takže snad zůstane... (smích)
redakce: Co máte všechno za sebou? (smích) ... kolik CD a tak?Jarda Šejdík:
My už jsme vydali spoustu "cédéček" ... (smích) Asi pět. Jo pět a singl.
redakce: A poslední CD?
Jarda Šejdík:
To je z roku 1998 a jmenovalo se POTICHU. Byla
to trochu taková akustičtější verze. A úplně poslední jsme
udělali singlík ZLATÝ DÉŠŤ, což bylo vydaný právě k výročí
200 let Priessnitze. Byly tam i remixy a my jsme tím chtěli
vyzkoušet, kde všude nás budou hrát. Proto je to od toho kýče -
od tý akustický verze - až do extrémního mixu. Myslím si, že to
dopadlo vcelku dobře, protože nás hrajou od Rádia Rožmitál až po
Rádio 1 (Praha-pozn. red.).
redakce: Jak probíhá vaše spolupráce s Dj's?Jarda Šejdík:
Spíš, že občas ve studiu zasáhne Dj. My už od začátku spolupracujeme
s Honzou Muchovem (Extasy OF Saint Theresa, Šeptej - pozn. red.), takže
ten se do toho většinou vkládá.
redakce: Co váš hudební styl?Jarda Šejdík:
My se cítíme jako doma v tý Britský kytarový
scéně ... (smích) ... teda spřízněně tady v Česku. Stylově se
moc neměníme. Nemáme to nějak hozený, jako že zrovna letí house,
tak se z toho zblázníme. Ale mixy k tomu máme rádi, protože
vždycky z toho něco vyleze.
redakce: Píšeš texty pro všechny vaše skladby? Co inspirace?Jarda Šejdík:
No, já to textuju. Nejsem žádnej velkej textař
nebo tak. Někdy mi to trvá půl roku, než něco napíšu. Nápad je
většinou hned, ale než to doděláme.... Většinou ty první desky
byly ovlivněný horama a prostředím, a proto o nás psali, že jsme
gotici a tak.
redakce: To bylo znát i z vašich videoklipů, nebo ne?Jarda Šejdík:
No, ti pražáci to tak viděli, David Ondříček a spol. ..., Ale my jsme to
tak nebrali, protože jsme v tom žili, že jo. Je fakt, že temnota se tam
trochu odráží, ale v klipech je i humor, kterýmu ale lidi většinou
nerozumí, a tak. Ale bejt označený za gotiky, to bylo fakt vedle.
redakce: Kdo vymejšlí hudbu?Jarda Šejdík:
Jak jsem říkal, Péťa Kružík dělá většinou hudbu, takový ty základy. Nějaký melodický
linky jsem dělal já, ale dneska už to trochu mícháme. Já teď žiju v tej Praze,
takže zkoušíme třeba jen jednou za měsíc. Víš co, když budeš s někým chodit do hospody
a jseš s nimi každej den, tak se daleko líp spolupracuje, než když se vid
íte párkrát
do měsíce a to většinou při hraní. Pak na to nejni čas...
redakce: Tak mi napadá... Některý kapely jsou známý tím, že se zavřou
na půl roku někam do studia a vylezou pak s novou deskou. Máte i vy podobnej styl tvorby?Jarda Šejdík:
Ne, ne. Vzniká to postupně a teďka chcem, aby to právě bylo bez stresu, dělat to na etapy.
Tejden budem natáčet základy, pak si dáme nějakej čas voraz. Pak budu s Honzou Muchowem dodělávat
zpěvy a nějakou tu "chemii", no a pak to snad nějak smícháme dohromady...
redakce: A výsledné CD je podle vašich představ?Jarda Šejdík:
No většinou, člověče, moc ne! (kolektivní smích...) Nejspokojenější jsme asi s tím posledním, hlavně zvukově.
redakce: Na Moravě jste dost známí a koncertujete pořád. Jak to,
že se k nám do Západních Čech dostanete tak zřídka?Jarda Šejdík:
To ne, my tady občas hrajem. Dřív jsme hrávali hodně Pod Lampou. No nevim. Ale myslim si, že dneska
to bylo výborný -dneska to bylo výborný- nezáleží na prostoru ani davy, že by na nás chodili, to ne,
ale fakt jsme se tady dnes cítili v pohodě... Já už jsem to říkal klukům z kapely, mě se poprvé
-ne, že by to v Lampě bylo špatný- v Plzni fakt líbilo tohle prostředí. Akorát lidí, akorát prostor,
dobrej design a tak... Tak to mám rád. Mě už ty votlučený kluby moc nabavili, víš, postříkaný sprejema a tak...
redakce: A máte už nějakej termín, kdy se tady v Plzni nebo okolí objevíte?Jarda Šejdík:
My vyrazíme na podzim s novým programem a chceme ho vomlátit po klubech, takže se tady určitě
stavíme. V lednu chceme udělat desku, ale je to vždycky lepší, když se nejdřív vyjede po těch klubech.
redakce: Taky nějak spolupracujete na velkých kulturních projektech?Jarda Šejdík:
Jo, teďka to byl třeba ten festival "Mezi ploty", tam jsme se snažili pomoct. Nebo jsme
hráli na akci "Týden Mongolska", kvůli těm mrazům tam... takže takovýhle benefice...
redakce: Na co se tě ještě občas ptaj...?(kolektivní smích)
Jarda Šejdík:
No, já bych se určitě ještě zmínil, že jsme většinou spolupracovali s Davidem
Ondříčkem, "Samotářem", kterej nás tam v těch horách vlastně objevil. Tenkrát měl firmu Legeng
a vydal nám dvě první alba a natočil všechny tydlety klipy. Na toho se pak nějak rozumně napojil
Honza Muchow. Ale ten projekt teďka chceme dělat -když jsou to internetový noviny- vlastně na koleně, jo.
Chceme si všechno udělat sami. Od obalu, přes webovou stránku... Máme špičkovýho grafika - Filip Rajp a ten
nám právě bude dělat tu oficiální stránku. On vydává časopis "Děda Praděda" a my to s nim v lednu chceme právě rozjet,
kdy bude celý jedno číslo věnovaný nám. Chceme k tomu taky vydat singl...
redakce: A jak je v Jeseníku?Jarda Šejdík:
Jeseník je takový sychravý město, pořád tam prší...
redakce: Ale hory jsou tam krásný?Jarda Šejdík:
To jo, hory jsou úžasný. Jsou takový uzavřenější, maj zvláštní atmošku... Já právě doufám,
že v době internetu se tam budu moci vrátit a dělat mojí práci -kreslim komiksy- stama. (= odtamtud -pozn.red.)
redakce: Máte v Jeseníku nějakou kultovní hospodu?Jarda Šejdík:
My jsme mívali takovou menší hospůdku, jmenovalo se to "Café Malíček". Teď se ale
celá naše parta přesunula "Ke Štírovi" - můžu vřele doporučit!
redakce: Takže díky, přejem hodně úspěchů, a ať vám to všechno vyjde!
