 31. 1. 2002 Se konal koncert Znouzectnosti v plzeňském Divadle pod lampou. Jako předkapelu tvořila skupina 3 DŘEVÁCI hrající písně, které píše Caine. Znouze jako profesionální kapela se dostala do podvědomí široké veřejnosti. Přesto jsem se Caina zeptal na pár otázek...
Alík: Kdo založil 3dřeváky? Byl jsi to opravdu ty?
Caine: Je to tak, že jsem si všim, že kolem mě jsou lidi, který umí dělat hezký věci. A bylo mi to líto, že jsou nevyužitý, a tak jsem z nich pokusil sestavit kapelu. Nejprve to byl Spok, pak Mirča, která skládala písničky co jsou také na té desce a další a další.
Alík: Děláš rozdíly mezi Znouzí a 3Dřevákama?
Caine: No samozřejmě, díky Znouzi všechno začalo, já už jsem dělal muziku dlouho před tím ale teprve se Znouzí se mi to podařilo trochu někam dotáhnout. To je hlavně proto, že jsou to šikovní lidi, jak Déma tak i Golda. Užasní skladatelé a textaři, takže si myslím, že mě trochu vytáhli. A jsem šťastnej že je znám a moc mi pomohli a díky tomu, že jsme se dostali i do podvědomí, tak můžeme pomáhat i dalším kapelám.
Alík: Co očekáváš od 3Dřeváků?
Caine: Ti taky trochu vznikly kvůli tomu, že jsem měl spoustu písniček, který ve Znouzi nešli hrát, nebo těžko se tam prosazujou písničky, který jsou evidentně horší než ty co umí Golda s Démou, tak jsem zkusil založit kapelu kde bych to mohl hrát.
Alík: Ty jako uznávanej bubeník a muzikant. Co i jiný nástroje než bicí?
Caine: Já jsem úplnej hudební analfabet, učitelka na základní škole mě zakazovala zpívat a říkala že jsem beznadějnej případ. Člověk se ale v určitej době zasekne, řekne se: A já zrovna můžu. Uděláme punkovou kapelu. Když jsme viděli, že tam hraje hrobník a popelář, tak když můžou oni tak proč mi ne. Já když začal dělat muziku jsem neměl ponětí co je to rytmus.
Alík: Takže ti dali prostě buben.
Caine: Bicí na mě zbyly, zkoušel jsem taky hrát na kytaru a na všechny možný nástroje, ale teprve teď s odstupem času zjišťuju jak je to těžký a jaký to má zákonitosti a jak člověk musí mít nějaký talent, ono se dá všechno naučit ale abys to mohl dělat s lehkostí a netrápil se u toho, to je těžký a myslím si, že kdybych si znova vybíral, co bych měl dělat, muzika by to asi nebyla.
Alík: Říkáš, že to všechno mělo své problémy, ale vyměnil bys tenhle život za něco jiného?
Caine: Ne. Znouze nelituju. Když je parta lidí, tak můžeš dělat úplně všechno. Hlavně to musí bejt kámoši.
Alík: Máš chuť se pustit do něčeho nového?
Caine: Teď poslední dobou spíš přemýšlím, že bych to měl co nejvíc omezit a soustředil se na to, abych dělal jednu věc dobře.
Alík: Co bubenický nástupníci. Máš kluka, co ten a bicí?
Caine: Je mu rok a dva měsíce a jak vidí bubny, tak mi bere paličky a mlátí do všeho. Nikdy nevíš, jak to dopadne a co bude chtít dělat.
Alík: Co říkáš na občasné hosty mezi vámi na podiu, ať už třeba zástupci na kytaru nebo i tebe nahradil malej kluk.
Caine: Já to mám hrozně rád, když je nějaká změna. Začli jsme to dělat, protože nás to bavilo a my jsme se bavili.
Alík: Myslíš že přijde nějaký nástupce Znouze?
Caine: Ač jsem nechtěl nikdy použít tak silný slovo, tak dneska si myslím, že Znouze bude mít těžko nějakého nástupce.
Alík: Myslíš že se dá napodobit styl kterej hrajete? Nebo napodobit ZNC?
Caine: Veškeré napodobování, pokud ho děláš s úmyslem něčeho dosáhnout, je to blbost, ale pokud to dělá pro zábavu, tak ať to dělá.
Alík: Děláte to profesionálně, myslíš si, že jste drahý?
Caine: My se zaplatíme vždycky. Málo kdy se stane že se nezaplatíme, nebo že odmítneme koncert.
Alík: Jsou prázdniny nutnost? Kolik vůbec hrajete ročně koncertů?
Caine: Prázdniny jsou nutný, jinak by jsme se z toho zbláznili. Koncertů máme tak 100 za rok.
Alík: Co na to říká rodina, hraní o víkendech otočenej styl života?
Caine: Ostatní chodí do práce a já jsem s rodinou doma. Problém jsem měl jen sám se sebou. Někdy chci po sobě věci, na který nemám.
Alík: Není škoda žes začal hrát u 3 Dřeváku na bicí? Dvoutónová kytara a mandolína měli určitě něco do sebe.
Caine: To máš pravdu, ale odešel nám bubeník a někdo ho musel zastoupit a já nechci nikoho na inzerát, musí to bejt někdo z přátel a Přéma nasadil vysokou laťku.
Alík: Já ti mockrát děkuju za tvůj čas a hodně úspěchů.
Caine: Dík.
ALik
|
