KAM SE PROPADLO DOUDLEVECKÉ PROPADLO?
Nejstarším plzeňským ochotnickým souborem je Divadlo Propadlo Plzeň. K dosažení tohoto privilegia však musel překonat dlouhou a často strastiplnou cestu. Přes to všechno soubor vydržel a připravuje se na novou premiéru.
Ochotnická činnost v Plzni - Doudlevcích byla zahájena akademií pořádanou 11. července 1909. Koncem roku 1909 vypracoval přípravný výbor stanovy Jednoty divadelních ochotníků v Doudlevcích (JDO). C.k. místodržitelství v Praze povolilo 24. února 191 0 spolku činnost a už 1 0. dubna 191 0 se uskutečnila ustavující valná hromada. JDO měla tehdy 30 členů, prvním předsedou byl zvolen Alois Liška a zahajovacím představením nového spolku byla hra Na valdštejnské šachtě od Ladislava Stroupežnického. Soubor hrál tehdy na vypůjčeném jevišti v hostinci Panský dvůr, dnešní restaurace U Bradů. V příštích letech bylo odehráno mnoho titulů a také počet členů spolku rostl.
Na okamžik přerušila činnost JDO první světová válka, ale už roku 1916 začíná soubor znovu pracovat. Brzy však sál obsadilo vojsko, čímž bylo účinkování souboru opět přerušeno a obnoveno až 8. června 1917. V Doudlevcích v těchto letech nebylo ještě žádné stálé jeviště. Z členských podílů bylo pořízeno rozebíratelné, které se muselo po každém představení rozebrat a uložit v několika stodolách. Za nejplodnější období v celé historii souboru jsou považována Iéta 1919 až 1938. Spolek odehrál nejvíce představení, ale také byl vzorem pro ostatní úrovní inscenovaných her. Již napevno se spolek zabydlel U Bradů, kde bylo postaveno stálé jeviště.
Nejsmutnější období souboru začíná německou okupací.
Od roku 1939 do 1942 sice doudlevecké divadlo ještě řídce hraje, ovšem 11. dubna 1943 inscenovalo toho roku první a do konce války poslední představení. Byla jím Paní Marjánka, matka pluku J. K. Tyla. Zákaz činnosti souboru, který hrál od počátku okupace výhradně české klasiky, byl vyprovokován jeho odmítnutím uvádět německé hry. K dovršení všeho byli fašisty umučeni čtyři členové souboru.
Ihned po osvobození v květnu roku 1945 obnovila JDO své působení. v letech 1945 až 1950 bylo připraveno 25 premiér a odehráno 55 repríz. Koncem roku 1950 se zřizovatelem divadla stává ZK ROH ETD, o deset let později, roku 1960, ZK ROH Škoda Plzeň. S novým zřizovatelem musel spolek změnit název na nevýrazné - Divadelní soubor 11, zanikají však finanční starosti a šatna, sál i jeviště se mohou využívat zdarma. V letech 1945 - 1965 je doudlevecký soubor velice plodný. Uvedl 102 premiér, velká část repríz byla odehrána jako zájezdová představení, značný úspěch a největší počet inscenací měly pohádky .
Prvním krizovým obdobím v historii souboru bylo desetiletí 1965 - 1975. Mnoho členů odchází, zůstává jen hrstka nejvěrnějších. Hrálo se velice málo, především pohádky.
K obratu dochází, když roku 1975 přichází do souboru nový člen, Štěpán Marovič, který byl už tehdy v plzeňském divadelnictví osobností. Tehdy začíná kvalitativně nejúspěšnější etapa doudleveckých ochotníků. Stávající soubor 11 byl nahrazen novým - Divadlo Propadlo Doudlevce. Přicházejí noví, především mladí zájemci o divadlo, ale i starší zkušení ochotníci.
Od ledna 1985 přechází soubor pod nového zřizovatele Dům kultury ROH Plzeň, což přináší souboru mimo jiné možnost využívat divadlo Kruh (dnes Divadlo M. Horníčka).
Propadlo připravuje v těchto letech mnoho her pro děti i dospělé, účastní se řady soutěžních i nesoutěžních divadelních přehlídek, hraje na zájezdech.
V porevolučním nadšení oslavili členové Propadla 31. března 1990 už 80. výročí založení souboru. Nikdo nebral vážně mraky, které se nad působením divadla začaly stahovat. Ovšem už v lednu 1991 proběhlo v Domě kultury jednání, kde byl souboru stanoven termín vyklizení restituovaného objektu U Bradů, zároveň však přišla nabídka přestěhovat se do Domu kultury. Zpočátku si ochotníci mysleli, že půjdou na lepší, brzy se ale ukázalo, že tehdy začalo pro soubor druhé krizové období. Se změnou režimu i životních podmínek řada členů odpadá - začíná podnikat, ztrácí potřebu scházet se. Zůstává jen pár nadšenců a ti se snaží pokračovat v činnosti.
Další problém se objevuje s počátkem roku 1992. Dům kultury, který stále provozoval škodovácký odborový svaz, zjišťuje finanční náročnost tohoto břemena. S nabídkou převzít tento objekt do pronájmu přichází firma INWEST, což odbory rády přijímají, ovšem ve smlouvě si vyžádaly částečné zachování kultury v Domě kultury. INWEST ihned jedná se zástupci jednotlivých kolektivů ZUČ a dává jednoznačně najevo, jaká kultura může v budově působit dále a za jakých podmínek. Pro Propadlo byly podmínky účinkování v divadle Kruh tak náročné, že si dovolilo hrát pouze na zájezdech a přehlídkách.
Na rok 1993 připravil INWEST Propadlu vskutku "příjemné" překvapení. Zvedl nájemné na tak vysokou a pro soubor neúnosnou částku, že bylo divadlo nuceno Dům kultury opustit. V průběhu tří let se tak ocitlo už podruhé bez střechy nad hlavou. V tuto chvíli přichází s pomocnou rukou Kulturní středisko Esprit. Umožnilo uskladnit fundus ve svém objektu a zkoušet v domě U Trnků. Soubor se dále rozpadá. Úspěšným pokusem o záchranu se stala pohádka Čertovina, kterou napsala a zrežírovala Dáša Marovičová, snacha zmíněného Štěpána Maroviče. Pohádka stmelila zbytek členů divadla a ti tvoří zdravou základnu souboru dodnes. Hrálo se na scéně divadla Dialog ve Slovanské besedě, která se od té doby stala domovem pro většinu plzeňských ochotnických souborů. Od února 1996 se na základě smlouvy stává Propadlo spolu s dalšími soubory oficiálním nájemcem divadla Dialog. KS Esprit si do smlouvy klade podmínku - registraci souborů, což chápe Propadlo jako existenční nutnost a v co nejkratším termínu se snaží Espritu vyhovět.
Koncem roku 1997 se začínají opět objevovat potíže.
KS Esprit byl značně snížen rozpočet, takže se vyskytly problémy s pokrytím nákladů na provoz divadla Dialog. Mimo to vypisuje Škoda Plzeň výběrové řízení na pronájem celé Měšťanské besedy. Velice brzy se zástupci všech souborů působících v divadle Dialog shodli na nutnosti založit spolek divadelních souborů. A tak od dubna 1998 začíná fungovat samostatný právní subjekt - Plzeňská neprofesionální scéna (NSP), který přebírá provoz divadla Dialog.
Členy spolku se kromě Propadla stalo dalších sedm divadelních souborů a západočeská pobočka Svazu českých divadelních ochotníků. Další dva roky zkoušel a hrál soubor bez starostí v divadle Dialog. V okamžiku, kdy bylo rozhodnuto o celkové rekonstrukci Měšťanské besedy a přišla výpověď k 30. červnu 2000, vyklidila NSP včetně Propadla všechny prostory. Soubor však po celou dobu hledání nového divadla nezahálí. Pod režijním vedením herce Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiřího Samka připravuje inscenaci plzeňského rodáka Václava Kuchynky napsanou podle starofrancouzských fabliaux, která by pod názvem Kratochvilná historie měla mít premiéru v listopadu letošního roku v přednáškovém sále Západočeského muzea.
Divadlo Propadlo Plzeň už mnohokrát dokázalo, že odolá všem nástrahám, jež čas přináší. Vždy hrálo kvalitní divadlo a získalo si přízeň velkého množství diváků a ti se rádi vracejí. O úrovni divadelnictví svědčí i řada profesionálů, kteří s Propadlem spolupracovali a spolupracují. Jejich výčet by byl velice dlouhý, proto jmenujme jen některé - bývalí či současní členové Divadla J. K. Tyla Inka Brendlová, Jindřiška Crhová, Jaroslav Heyduk, Jiří Chmelař, Pavel Kikinčuk, Dáša Neblechová, René Přibil, Jiří Samek, vynikající výtvarník Jaroslav Pleskal, ale především Umělec Ladislav Pešek, který pracoval s Propadlem čtyři roky.
Divadlo Propadlo Plzeň oslavilo letos 91. výročí své činnosti. Co popřát těm, kteří se nezištně a rádi scházejí po práci, aby se vrhli do práce jiné, jež přináší zábavu jim i druhým. Kromě divadelnického "Zlomte vaz" snad jen dobré a úspěšné inscenace a mnoho spokojených malých i velkých diváků.
Barbora Drápalová - spekt |
