27. březen 2001 velký večer pro plzeňskou hudební scénu. Finále soutěže Múza 2001. Finále, kterému poprvé předcházela čtyři semifinálová kola, ze kterých postoupilo devět skupin. Vůbec jsem nezáviděl porotě, která to měla opravdu hodně těžké. Srovnávat jazzové Sodantony s neopunkovými Velvet Ecstasy nebo kybermetalovými Sun.Has.Cancer. Byl jsem hodně zvědav, jak nakonec fundovaní porotci rozhodnou.
Neboť zařazení a žánry skupin jsem se snažil objasnit ve svém článečku o kolech semifinálových, teď se zaměřím spíše na atmosféru, jednotlivé výkony a celkové hodnocení skupin soutěžících na tomto minifestivalu. Předem říkám, že jsem člověk zaujatý, zatrpklý, rýpavý a zcela neobjektivní :o).
První nastoupila skupina Linda Carter. Hned byly vidět zásadní změny oproti semifinálovému kolu. Chyběl druhý kytarista a bylo to občas znát. Možná proto zvolila skupina pro finále pomalejší písně (krom závěrečné, ta byla opravu báječná :o). Určitě bych u této sympatické skupiny uvítal modernější zvuk kytar a více hudebních nápadů.
Jean Dark hráli druzí, škoda jen, že basista neměl v provozu mikrofon (i mistr zvukař se občas utne, nu občas se utne i víckrát za sebou :o)). Skupina trochu více využívala dechové nástroje, ale její výkon se mi více líbil na semifinále, ostatně jako u většiny finalistů.
Třetí Sodanton naopak upoutal některými originálními prvky více než na semifinále. Například básnickou kulturní vložkou.
Stejnou úroveň si uchovala skupina Bez Názvu, která měla jen trochu technických potíží s basovou kytarou, kterou jim pak pohotově zapůjčil basista ze Strangemind.
Strangemind nastoupili hned po nich a myslím, že klávesista by měl dostat zvláštní cenu za prožívání koncertu a dynamický výraz (což opravdu u kláves není tak obvyklé). Je úžasné vidět, že skupina si chce své písně nejen odehrát, ale i užít a prožít.
Následovala krátká přestávka, během které jsem začal zkoumat vážené, ale již trošilinku společensky unavené ctihodné porotce :o), inu rozhodování bylo asi těžké, tak bylo třeba se řádně posilnit.
Po přestávce nastoupil Budulínek. Jejich tanečník Vladimir Iljič Remek mě již tolik nepřekvapil a hudba také ne :o).
Po Budulíncích tu již byli Velvet Ecstasy s komplet novými sestřihy u kytaristy a basisty (že by kvůli tomu finále Múzy, hoši?:o). Na finále Velveti vybrali poněkud pomalejší písničky a frontman se zbavil svršků na horní části těla, čímž si vysloužil upřené pohledy všech přítomných dívek. Bohužel porota byla z drtivé většiny mužská :o)
Na semifinále zaujali. Na finále mě oslnili buhužel převážně jen světelnou show, ze které jsem se ještě příští den léčil. To byli Sun.Has.Cancer.
Poslední nastoupili In Motion, kteří přivedli své skalní fanoušky ke skákavému šílenství (zbytek diváků svými pohyby dováděla k šílenství jejich zpěvačka :o).
Ale to již všichni netrpělivě očekávali výsledky diváckého hlasování a hlavně konečný verdikt poroty. A stalo se. Odpovědností obtěžkaní zástupci poroty se vyškrábali k mikrofonu a jali se vyhlásit vítěze. Takže to tu již nezdržujme. Cenu diváků si odnesli Bez Názvu. 3. cenu poroty pak Sun.Has.Cancer, 2.cenu In Motion a první místo? První místo si odnesl Budulínek!
Neodpustím si ještě několik komentářů :o). Z neoficiálních zdrojů jsem vytáhl i bramborovou medaili a druhou diváckou cenu. Na obou těchto postech stanuli Strangemind. Hodně překvapili Velvet Extasy, kteří se propadli poměrně hluboko a mě osobně příjemně překvapilo druhé místo In Motion.
Na závěr nutno říci, že porotci to měli opravdu hodně těžké. Skupiny byly kvalitní a žánrů bylo mnoho. Jestli si soutěž uchová rostoucí úroveň kvality, tak se opravdu hodně těším na Múzu 2002.
Rip
|
