15.6. - 17.6. proběhl v cenru města Plzně historický víkend.
Návštěvníci mohli spatřit historická divadelní a šermířská představení, řemeslný trh, noční průvod strašidel, vojenský tábor a střelné zbraně, dětské programy...
Sobota 16.6., 7:00 ráno proč ten zatracenej budík zvoní tak brzo, sakra! Zamáčknu toho syčáka, zvonění se ozývá dál. A proč ti ptáci tak ukrutně řvou? A kdo mi dal do pusy ten tenisák? Během několika minut se rozpomínám, aha, sotva jsem včera došel domů. Otázka tedy nyní nezní zda, ale jak a kudy. Na to si zaboha nevzpomenu, což na druhou stranu nemusí být vždycky na škodu. Stačí, že jsem si vzpomněl na historický víkend ve středu města.
14:00. V tuto chvíli jsem již natolik střízliv, abych mohl vyrazit do centra, kde se celá akce koná. Beru si foťák a doprovázen slovy:"Ne, že zas přijdeš jako dělo!", opouštím rodný panelák.
Náměstí Republiky je plné lidí, uprostřed davu stojí šibenice, na jejímž praktikáblu s otrlostí středověkých capartů posedává hejno dětí. Mezi obyčejnými občany lze nezřídka zahlédnout i drsně vyhlížejícího rytíře, dívky v šatech jak vystřižených z doby Karla IV. a další časově posunuté jedince, což ve spojení s puristickou gotikou sv. Bartoloměje vyznívá velmi sympaticky. (A ve spojení architektonickým "skvostem" budovy hotelu Central naopak silně surrealisticky.)
Netrvá dlouho, a ze Smetanovy ulice vychází kostýmovaný průvod můj neskonalý obdiv má pestrobarevný (bodejť by taky v kvádru od Gucciho) klaun na chůdách, který ke všemu zručně žongluje přizabil bych se po dvou krocích, ani bych nemusel mít ty chůdy.
14:45. Vydal jsem se do Mlýnské strouhy, kde byla umístěna rytířská scéna. Objevuji se tam právě včas, abych zastihl začátek vystoupení skupiny historického šermu Gloria Mundi. Pánové do sebe řežou skutečně s chutí, kromě tradičních zbraní si posléze vypomáhají i lidovým nábytkem (takto normálně součástí dekorace), takže se diváci skutečně nenudí. Když pak na scénu vtančí půvabná dívka, kašlu na šermíře a celý zbytek karty se bleskurychle plní obrázky. Bohužel, jako fotograf jsem naprosto neschopný, což konečně vidíte sami.
Vracím se k Bartoloměji, cestou potkávám heraldický průvod, fotím, mám hlad. Po návratu na náměstí jsem ještě zachytil vystoupení taneční skupiny Smog a odjel na oběd.
18:00 Návrat do města. U kostela potkávám Smrt, pokouším se zjistit, jak má ostrou kosu, zapřádám rozhovor o tchýni, ale Mr. Reaper nevypadne z konceptu, takže mu jdu radši z cesty.
18:30 Malebně postávám u Masných krámů opět šermířské souboje a tanec, leč tentokrát z doby o nějakých tři sta čtyři sta let později. Název souboru jsem nezaregistroval, tanečnice ano.
21:30 Vyvrcholení dne se přiblížilo. Třítisícový zástup všech řádných plzeňských občanů proměněných ve strašidla vchází za děsivého jekotu, povykování, huhlání, skuhrání, bručení, mručení a jiných působivých akustických, ano, i světelných, efektů na náměstí. V čele kráčí král duchů s hovězí lebkou na své vlastní, okolo něj skotačí malá strašidýlka v bílých hábitech, za nimi další a další alegorická monstra. Voskově bledé tváře se lesknou, pochodně září do tmy a já začínám váhat, jestli to byl včera jenom fernet a vodka. Řada masek je opravdu povedených , jak se bylo lze zblízka přesvědčit po desáté hodině večerní, kdy se strašidla jednak rozptýlila mezi smrtelníky a jednak došlo k volbě nejlepších kostýmů.
22:00 Přichází vystoupení taneční skupiny Smog nazvané Čtyři roční období. Kombinace pohybujících se těl, barevných světel (včetně pyrotechnických záležitostí) a podmanivé rytmické muziky učinila z tohoto tanečního čísla skutečně zajímavou a nevšední podívanou.
Historický víkend byl bezesporu zajímavým ozvláštněním a oživením jindy poměrně klidného centra Plzně. Díky většímu množství scén a jejich umístění do dobově příhodného prostředí dodala celá akce městu na několik desítek hodin okouzlující atmosféru dávno minulých století a zpestřila nejednomu plzeňákovi i turistovi pár volných dní na konci týdne.
T. Javorský
Náměstí:
   
    
Mlýnská strouha:
   
   
Noční akce:
    
program historického víkendu |
