Poslední předvánoční čtvrtek tohoto roku vyšla na hudební nebe
nová hvězda. V divadle Dialog na Americké třídě vystoupila mladá
a velmi nadějná hudební skupina Mandrage (čti Mandražé).
Možná
bych měl dodat, že velmi mladá. Jediní dva členové, bubeník
Matyáš Vorda a kytarista-zpěvák Vítek Starý, ještě nemají
ukončenou základní školu prvnímu je 11 a druhému 12 let.
Řeknete si, že jde o dětskou kapelu s podlézavými písničkami pro
slaboduché, se kterými se v posledním desetiletí roztrhl pytel,
zejména v zahraničí. Jenže to jste vedle. Vyspělé texty,
nápaditá, i když jednoduchá muzika a zpěvné, dobře
zapamatovatelné, nikoli však hloupé nebo podlézavé melodie. To je
Mandrage. Dva kluci, kteří se nestydí. Kluci, v jejichž žilách
putuje muzikantská krev (Matesův táta, Vlasta Vorda, hraje s
Mírou Starým na kytaru ve skupině Meditarean). Taky kluci, kteří
už teď, po prvním koncertu, mají své posluchačstvo. A zaslouženě.
Mates působil za bicími velmi sebejistě a Víťa nejenže zpíval
dobře česky i anglicky, ale také si pohrál s kytarou a naprosto
bezprostředně komunikoval s obecenstvem. Moc se mi líbily
momenty, kdy se ve složitějších částech písní kluci dorozumívali
pohledem a gesty. Ocenil jsem, že kapela využívá stopky a umí
ve správnou chvíli vysadit některý z nástrojů, aby vynikl zpěv.
Samotné písničky, postavené na melodické lince, byly velice
dynamické a pestré. Kromě těch zpívaných (tři převzaté Oasis,
Buty, Mig 21, ostatní vlastní) jsme slyšeli také dvě
instrumentálky. A ještě něco navíc. Překvapení, které diváky
čekalo při příchodu do speciálně upraveného sálu: stoly se
svíčkami a hlavně nádhernými ručně dělanými péefkami od
Mandrage. Vystoupení tak bylo příjemným vánočním dárkem pro
všechny, kdo do Dialogu přišli.
Láďa Sedlák
|
