V pátek 9. listopadu 2001 se v plzeňském divadle Čas odehrálo dlouho očekávané finále soutěže Plzeňská lokálka. Do něj postoupili účastníci ze semifinálových kol konaných od měsíce dubna do října v Hifi klubu. Podmínkou vstoupení do soutěže bylo, že kapela hraje hudbu stylu folk, country a jejich různé kombinace. Další podmínkou je, že kapela nesmí mít natočenou "oficiální" desku.
Celým večerem prováděl plzeňský herec a zároveň jeden z organizátorů Přemek Kubišta. Jeho většinou vhodné a nenucené vtipy dokreslovaly příjemnou atmosféru večera. Každý z pěti zúčastněných zahrál čtyři vybrané písně ze svého repertoáru. Přísně, leč spravedlivě finalisty hodnotili za prvé diváci a za druhé odborná porota plná důležitých osobností nejen plzeňské kultury. V porotě zasedli Ondra Laně, Jiří Sláma, Hanuš Klůs, Ing. Raboch, Ladislav Rott, Vladimír Líbal a hlavně odborníci na slovo vzatí Jarda "Samson" Lenk a Milan "Jupp" Konečný. Jelikož se kapely střídaly rychle za sebou, vyskytly se mírné problémy s nazvučením.
A teď už k samotným soutěžícím.
  
Jako první vystoupil vítěz kola dubnového, častý účinkující Hifi klubu Strašlivá podívaná. Kapela, která se na hudební scéně pohybuje nejdéle ze zúčastněných (zhruba 13 let) předvedla časem získané zkušenosti a perfektní souhru. Muzikálně vyzrálé písně dosti ovlivněné skotským folklórem dobře připravily publikum na dění v následujících čtyřech hodinách. Tato kapela byla od začátku mým favoritem. V personálním obsazení šesti lidí (nástroje 6 a 9 strunná kytara, housle, flétna, baskytara a perkuse) předvedli, že opravdu umí.
  
Jako druhý soutěžící nastoupil jediný neplzeňák - kapela z Blovic Toman a lesní panna. Přes počáteční problémy s nazvučením zahrála kapela, která se poprvé sešla roku 1994, své čtyři písně nakonec bez jedné kytary. Čtyři muzikanti (baskytara, dvě akustické kytary a klávesy) nakonec ukázali, že i oni mají ambice a schopnosti vyhrát. Jejich písně byly mírně střihlé do popu, ale i tak je plzeňští diváci ocenili potleskem.
  
Vítěz kola červnového, kapela Alternativa, která hraje od roku 2000, měla na Lokálce svoji premiéru. Folk a country ne nepodobné Plzeňskému Copu hrané na kontrabas (jako jediná kapela na finále měla klasický kontrabas!), kytaru, banjo a mandolínu se publiku líbila nejvíce. Alternativa byla kapela s nejmenší základnou účinkujících - jen tři lidé.
   
Studentská kapela Tak nic předvedla asi nejklasičtější folk, jak námětově, tak zpěvně. Dohromady se dali zhruba před rokem jako studenti Pedagogické fakulty a doposavad hráli pouze na "akademické půdě" . Dvě kytary, housle a baskytara se ukázaly jako ideální kombinace k "folkování"
 
A jako poslední, vítěz kola říjnového, se představila kapela, která od svého přihlášení třikrát změnila název, nyní Neboysa. Sami svou hudbu definovali jako folkrock, což sedělo. Jejich repertoár tvoří zhudebněné básně z Čech a Moravy hrané na elektrickou kytaru, baskytaru, bicí, flétny a akustickou kytaru. Tato kapela měla nejen poslední soutěžní slovo, ale také nejvíce členů - sedm.
   
Po vystoupení posledního soutěžícího začala přestávka. V jejím průběhu se soudci rozhodovali o vítězi. Přestávka byla vyplněna vystoupením hosta a tím nebyl nikdo jiný než známá plzeňská folkrocková kapela Slepá kolej
A kdo se stal vítězem:
Každý ze zúčastněných obdržel památní list a památní placku z vypálené hlíny.
Podle hodnocení diváků se na třetím místě s počtem 41 hlasů ocitla kapela Neboysa. Cenou byla láhev čtyřleté skotské.
Druhé místo obsadila a sud piva vyhrála Strašlivá podívaná. Počet jim věřících diváků byl 52.
Vyhrála a 53 hlasů získala skupina Alternativa. Jejich vítězství bylo velmi těsné a jejich odměnou byla velká pětitisícovka, kterou mohou prohýřit v obchodě s hudebninami.
Další cenu, a to osobní Samsonovu, získala Iva ze Strašlivé podívané. Byl jí panák Samsonem vybrané lihoviny.
    
A hlavní cenu, cenu odborné poroty, šest dní nahrávání v hudebním studiu a vydání (již zamluvených desek) zdarma, získala kapela Neboysa. Další odměnou bylo, že tři zahrané písně se objeví v sobotu v Plzeňském rozhlase.
Je vidět že soutěž Plzeňská lokálka je publikem již dobře přijata a doufám v její další rozkvět v letech následujících.
  
Pajiczek |
|
