Dne 22.6.2002 navštívila Plzeň skupina, o jejíž existenci jsem ještě před dvěma měsíci nic nevěděl. Calathea, gotik rocková formace z Prahy, která byla vybrána jako support finských HIM při jejich návštěvě České republiky. Podle některých názorů na tomto koncertu zazářila více než samotní HIM. Jen je mi trochu záhadou, proč tato skupina není déle zapsána v podvědomí tuzemské hudební scény, neboť rozhodně má potenciál zaujmout širší okruh lidí, než jen skalní příznivce gotiky.
Již když jsme se s věrným příznivcem kvalitní hudby V.N. z P. ve více jak třicetistupňovém pařáku doploužili do Lampy, nešlo kluky z Calathey přehlédnout. Černě nalakované nehty, téměř jednotný černý oděv a tmavě podmalované oči prozrazovali, že se rozhodně neřídí sloganem "image je nanic" :o). Musím přiznat, že to na mě celkem silně zapůsobilo. To už se Pod Lampu dostavili i oba hosté nebo, chcete-li, předkapely. Těmi byli nepomucko - plzeňští In Motion a domácí pětice Strangemind, která měla započít celý gotický večer.
   
A tak po poslední zvukové zkoušce v dolním sále Lampy pohasla světla a rozeznělo se tradiční intro uvádějící skladbu Captives of Mind od emocionálně - hudebních mágů ze Strangemind. Basista Asage se nám představil v lehce šamansko - indiánském šatu a místy výstup obohatil zběsilým divošským woodoo tancem. Podobně hudba vyprovokovala i klávesistu Milliho, který za svým nástrojem nechával unášet své tělo přívaly rytmů a tónů. Poněkud pomalejší začátek se začal stupňovat se třetí písní Handcuffs, při které se již pár lidí začalo pohybovat do rytmu. Pozadu nezůstávala ani skupina, snad jen na již obvyklý a trochu stydlivý projev zpěvačky Broni. Po hymně všech vyloučených hrdinů Excluded a jedné ze služebně nejstarších skladeb, Pilgrimovi, následovala tradiční osudově rozlučovací Falling Asleep, která přivedla k varu jak hudebníky, tak lidičky pod podiem (V.N. z P. podal jako vždy jedinečný výkon:o)) a strhla je s sebou do hluboké a teskné propasti temně sytých odstínů, kterou tato skladba skýtá. Já doufám, že se brzy od této nadějné mladé partičky dočkáme i nových písní a hlavně nějakého CD !!!
Další bandou, která rozechvěla zvukovými vlnami naše těla, byli In Motion. Kytarový základ tu tvoří ex - členové death - doom metalových Sick With (In Motion i v nové sestavě zpočátku vystupovali jako Sick With.) Martin Švejda a Jarda Prchal, basových strun se ujal nově příchozí Venca Dudáš, s paličkami v ruce za činely, přechody, kotli a další výbavou sedí Pavel Vavřička. Klenotem skupiny je však zpěvačka Lucka Králová. Musím uznat, že skupina v nové sestavě udělala velký kus dobré práce. Lucka se za poměrně krátkou dobu dokázala naučit dobře pracovat s hlasem, což, jak si vzpomínám, jí úplně zpočátku dělalo v určitých polohách jisté potíže. Skupina se pohybuje někde u doom rocku, s četnými prvky jiných stylů, takže v jejich repertoáru najdeme jak písně téměř "Anathemovské", tak i záležitosti blížící se trochu Guano Apes.
   
Samotné vystoupení započala charismatická a sebevědomě působící zpěvačka Lucka s uvolněně ležérním postojem a cigaretou v ruce. A pak už následovala jen poměrně různorodá smršť písní, ve kterých se tísní nespoutaná energie, tvrdost, melancholie i něha. Stejně jako u Strangemind při zpěvu zdatně sekunduje kytarista, v jehož hlasu je silně znát metalový akcent. Po Cheecky Boy a Moody Moon zazněla i Deep od doomových bohů z Anathemy, následovaná trochu (příznivci metalového žánru prominou to slovo:o)) nu-metalovou Cul-de-sac. Před koncem setu se objevil malý problém s bezdrátovým odposlechem, který se nějak nevyřešil, a tak se poslední dvě písně jely přes odposlechy klasické. Poslední skladba nesla název Embryo a Lucka si před ní (opravdu nevím jestli schválně) polila trochu svršky nějakou občerstvovací kapalinou. V každém případě to neslo následek ten, že většina přítomných se neodlepilo pohledem od jejího trička (stejně jako ono tričko se neodlepilo od Lenčina těla :o)).
Hlavní star večera Calathea na sebe nenechala dlouho čekat. Calathea funguje od roku 1999, kdy se k bratrům Lukášovi (zpěv, kytara) a Pavlovi (bicí) přidal Jarda Holý s klávesami a později Ondra Holý na basu. Po debutovém demu The Touch Of Empty Verse natočila skupina, v současné době aktuální, CD Wish Thinking, které si vysloužilo řadu pochvalných kritik v našich hudebních periodikách. Jak jsem již zmínil, Calathea hraje gotik rock, trochu "himovského střihu" a já čekal, jestli trumfnou velice kvalitní výkony skupin, které vystoupily před nimi. Na koncert si Ondra oblékl černou sukni, donesl a rozbalil orientálně působící koberec s třepením, jehož význam mi bohužel po celou dobu koncertu unikal. Ale možná se mu na něm prostě jen dobře hraje. Lukáš nastoupil v černém klobouku a ostatním oděvu stejné barvy, ostatně stejně jako téměř celá skupina. Musím uznat, že Calathea co do image a zjevu vypadá opravdu hodně profesionálně.
Set samotný začal divokým blikáním stroboskopu, který ještě umocnil celkový dojem z kapely. Calathea naštěstí zní naživo o něco tvrději nežli na CD, což byla věc, která mě celkem potěšila, i když jsem ji částečně očekával. Počátek vystoupení patřil skladbám z aktuálního alba Wish Thiking, jimiž byly In Angelic Arms nebo Close To No One, dále samozřejmě zazněly i ostatní písně z tohoto nosiče, například Deep So Much a několik nových, ještě nenahraných skladeb. Při vystoupení skupinu často obklopoval oblak syntetické mlhy, nebo osvěcoval atmosféricky světelný paprsek, popřípadě výstup ostře doladilo blikání stroboskopu, což spolu s hudbou hodně přidalo na celém zážitku a člověk se mohl hlouběji ponořit do líbivě ponurého světa Calathey. A že se bylo celkem do čeho nořit. Temná gotik rocková hudba založená na souhře kytary a kláves obklopila snad každého v klubu a nechala ho procházet po nočních zahradách svého podvědomí, kde mezi bezlistými stromy do tmy září světlo květin, dle kterých skupina Calathea dostala jméno.
      
Dovolím si i několik výtek. Skupina měla možná až zbytečně dlouhý set a jednotlivé písničky velmi brzy začaly trochu splývat. Podobně klavírně dělané klávesy, stále dosti podobný rytmus a trochu nevýrazný zpěv trochu snížily můj dojem. Co se mi hodně líbilo, byl pohyb basisty Ondry, který se na svém koberci vlnil v přívalech hudby, skoro jako by ostatní svět ani nevnímal. Další člověk, který mě při koncertu více zaujal, byl Jarda u kláves. Jeho temně podmalované oči a démonické výrazy v obličeji, které při hraní některých pasážích nasazoval, by totiž možná vyděsily i leckterého ostříleného black metalistu :o).
Závěrem bych chtěl říci, že večer se dle mého názoru opravdu vydařil. Dal nám
zhlédnout tři hodně hudebně vyrovnané celky, pocitově temný, sytě kvetoucí samorost v Strangemind, trochu ostřejší, rychle rostoucí keř v In Motion a květenu z gotických zahrad Calatheu.
    
RIP (r.i.per@email.cz )
foto: K
.H. Roudenský
Stejný koncert - jinýma a poetičtějšíma očima:
http://www.volny.cz/vitnovak/Akce/Strangemind/cainst.htm
Více o skupinách:
http://www.volny.cz/strangemind
http://inxmotion.hyperlinx.cz
http://www.calathea.cz
|
