Na čtvrtek 6.12. 2001 byla ohlášena údajně největší kulturní akce uplynulého roku. Do plzeňského kostela (Náměstí Republiky) přijelo torzo americké skupiny The Insight Gospel Singers. Představení se uskutečnilo pod patronátem agentury Westmedia.
Písně, které skupina přivezla do České Republiky by se daly hrubě rozdělit do tří kategorií: gospely, spirituály a koledy (křesťanské koledy, na žádost pořadatele). Megalomanský chrám kostela Svatého Bartoloměje skýtal prostor pro velkolepou podívanou.
Ale už zpočátku mohlo pozornějšího diváka znepokojit několik okolností. Za prvé, na celou chrámovou loď připadly pouze čtyři reproduktory. Dále, již při představování sponzorů několikrát selhala technika. Všichni, kdo rozumí anglicky se pak jistě upřímně pobavili „velmi volným“ překladem tlumočníka, který nám měl přiblížit slova anglicky mluvící zástupkyně firmy Hewlette Packard.
Konečně předstoupili před oltář a natěšené publikum hlavní protagonisté večera. Jejich modrožluté hábity a černé tváře působily na středoevropany kouzelně exoticky. Příjemná předvánoční nálada se ovšem rozplynula již po prvních tónech kláves. Připojily se hlasy a také bicí. Mimo rytmus. Černoši po sobě začali házet káravé a zmatené pohledy. První skladba skončila a sálem se rozklopýtal opatrný potlesk. Dvě následující písně slibovaly záchranu nečekaného škobrtnutí. V nich ukázali své schopnosti dva tahouni celého večera, temperamentní dáma v brýlích s nádherným hlasem a jediný mužský zástupce v souboru (kromě pětiletého bubeníka), štíhlý černoch s knírem, delšími odbarvenými vlasy a svatouškovským výrazem pokory ve tváři. Na chvíli se zdálo, že je vše zachráněno (slavnou When The Saints Go Marching In si nesměle pobrukovalo také několik českých posluchačů). Nejistota se však měla stát znamením tak dlouho očekávané události. Výborný a přesný hlasový projev střídaly arytmické tóny a spousta úletů jedné ze zpěvaček. Ani vypočítavé a jindy zřejmě velmi vděčné hlasové vystoupení nejmladšího člena souboru, pětiletého hráče na elektrické bicí, nezabralo. Americké manipulování s divákem se také setkalo s rozpačitou odezvou.
Nevím, čemu přičíst takovou škálu nedostatků a chyb. Snad byly špatné odposlechy, ale to by se dalo včas napravit. Snad se obecenstvo tvářilo příliš chladně a nepřístupně (skládalo se převážně ze starších lidí), to však nevysvětluje onen zmatený začátek. Snad zima v kostele rozladila Američanům nástroje i hlasy. Ať tak či onak, sváteční vystoupení souboru The Insight Gospel Singers pro mě skončilo velikým rozčarováním a zklamáním. A tak se už, společně s dalšími, těším na další vystoupení našich domorodých „černochů“, skupiny Spirituál Kvintet.
Ladislav Sedlák
|
