Verše K. V. Oleveckého zde uváděné pocházejí z různého období jeho literální činnosti:
Nešťastný krokodýl, Hora zetlelých šibenic a Luna nad Plzní 2 jsou z jeho první samizdatové sbírky "Luna nad Plzní", Něha je z nové tvorby a Viva Fieldica byla napsána pro divadelní hru "Morha se chvěla na dlásnech "( kterou uvádí DS "Frantova práva") jako pocta poetovi T. R. Fieldovi. Zde uvedené verše jsou autorem mírně či nemírně upravené. Výše zmiňovaná hra je dramatizací poezie tohoto barda do divadelní podoby. Autorem "nedokončeného životopisu" je K. V. O.
... K. V. Olevecký se narodil v Plžnu je ubydlem stále stár jak v sobě zrovna cítí konec jeho věštily vědmy v nedohlednu...
(nedokončený životopis)
Nešťasstný krokodýl
Stoupá šílenství, pohlaď tmu
jenž doteky odpoutá smutek
přes
střevo vstřepá a vytváří líheň
ptakopyska
nešťastný krokodýl
pláče nad tou hebkostí
vraceje strnule chroptící
po strmé hranici
odpoutá levou rukou
smrtihlava
na přilbách spojené armády
hlava stoletá
hlava uctívaná
hlava 22
hlava umrlá
Hora zetlelých šibenic
V té krčmě kdesi dnes se veselte upatlaní
Čarovná noci, noci temná
omokváš pochybností
červi pro tento svět
jenž tančí v křeči provazů
pod horou zetlelých šibenic
Nenaladěné cimbály rozněcují škvoří touhy
Opojná noci, noci šílená
naše pohlaví i mozky
na hrdé lože uvrhneš
pro tančící zveř navečerer
pod horou zetlelých šibenic
Na pozvolné běsi se chystající regentschori
Blouznivá noci, noci tajemná
odveď mně daleko
do krajů poezie
od protokolů cvakajících nocí
pod horou zetlelých šibenic
Luna nad Plzní 2
Otvíráš... dveře
hle tichou ulicí
Viktorka bláznivá
ke splavu na sebe
zve dědka morouse
a luna dokreslí
- chrchtají webři
Zavíráš... dveře
hle ticho šummné
panáčku - popleto
dvě deci z bílého
ve 23:00 sypejven
a luna dokreslí
- chrchtají webři
(Webř -zpářenina webu s vepřem )
(Chrcht -zvuk počítače při páření)
Něha
Stavby z prsů, odychtěné nebem
zasnubují vítr s vůní devětsilu
pod oblouky sněhobílích stehen
tančí nahá růže, kol rákosí Nilu
VIVA FIELDICA -
POCTA BÁSNÍKU T. R. FIELDOVI,
KTERÝ POZNAL JAKO PRVNÍ,
ŽE KAŽDÉ AJTRA MÁ SVÉ ANOBRŽ !
Když na chlípy sobě višel lomikel
noskytla přes dlásna krhůt pozval
přes vádlo se kustřav neumrtvolel
v bliktře svrask br-breberiášoval
Když trupý své prakršno přednášel
zákrpy trpák s oušlapy vyosvětlal
trumání zetou ublinkalo mlžno těl
v Lilibíně lalouch jarylka poznal
Redakční zpracování K. H. Roudenský |
