Home
Noviny
Kultura
info

 

FEBIOFEST 2002, 13.- 15.2., KINO ELEKTRA


navštívenky


... kině Elektra na Americké tř. se konal pravděpodobně poslední regionální Febiofest...

Organizátoři festivaluPublikumVýzdoba kinaFero Fenič odpovídá na otázky novinářůPo slavnostním zahájení...

Před zahájením produkce nám autor festivalu a jeho vůdčí osobnost, pan Fero Fenič řekl:

"Především bych chtěl Plzni poděkovat za přijetí regionální části festivalu a vytvoření vhodných podmínek od pořadatelů v kině Elektra. Ale jak je vidět, problémy jsou už v samém začátku, protože vlivem výluky na dráze nedorazil do Plzně studenstký film FAMU, proto bude promítnut další film.

Myšlenka připravit takový festival se rodila poměrně dlouho. Má být takovou obdobou předrevolučního festivalu pracujících, který mnozí zatracovali. Ale jak jinak přiblížit filmy jiných národů než podobnou formou. Bohužel není to nic laciného, vždyť autorská práva, zápůjčka, pořízení kopie, distribuce, organizační zajištění včetně propagace a dalších záležitostí jdou do tisíců dolarů za jeden film. Ke krytí těchto nákladů není tolik prostředků, kolik by bylo potřeba, a tak musím poděkovat jedinému hlavnímu sponzoru - Českému Telecomu. Problémy jsou také s velikostí sálů kin v českých městech, kdy Plzeň je vyjímkou díky Elektře a Edenu. Nejméně starostí v tomto ohledu bylo na Moravě. Pak je problém nasadit jednotlivé tituly, a to s ohledem na úroveň a kvalitu filmu. A protože se snažíme uvádět také zahraniční národní produkci, kde není taková návštěvnost, je nutné kalkulovat i s nižším vstupným. Bohužel jsme nemohli nasadit poslední české filmy, protože ještě nebyly dokončeny nebo je málo kopií pro distribuci.

Nejsme schopni zabezpečit distrubuci filmů, které jsou na Febiu, k distribuci ani po art kinech. Práva stojí 10000 - 50000 dolarů a máme možnost je promítnout pouze několikrát a při napjatém rozpočtu další distribuce není možná. Bohužel nemáme rozpočet jako K.Vary. Nelze přeci koupit karton whisky za 10 Kč. Kam festival přivezeme, tak je to vlastně dárek divákům, protože ani ze vstupného se náklady neuhradí. A to ještě regiony finančně zajišťujeme. Toto bohužel nadále není možné. Od příštího roku se z těchto důvodů stáhneme z regionu a budeme pouze v Praze. Pokud se města nebo sponzoři v regionech dohodnou, můžeme uvažovat o pokračování, ale příští rok určitě ne.

Nejdeme po známých filmech, autorech či scénáristech, snažíme se spíš vyhledávat dobrou produkci v jednotlivých zemích - a to se nám daří, protože již několik snímků bylo díky naší snaze oceněno i mezinárodně. Otevíráme se destinacím, které nejsou skoro vůbec známé. A tak se nám povedlo prosadit indický 4,5 h muzikál i ve světě; podle posledních zpráv byl nominován na Oscara za nejlepší neanglicky mluvený film. Nebo norský film, který byl také nominovám ve své kategorii. Zabývá se někdo ve světě v takové šíři filmy jako my? To vše děláme s rozpočtem 12 milionů. Postavili jsme festivaly v Brně, Liberci a v dalších devíti městech. Bohužel už na to nemáme síly, prostředky, personál, a proto se budeme věnovat pouze festivalu v Praze. Nikdo dosud nepromítl našim divákům přes 300 snímků z 55 zemí světa v jednom festivalu. Je to, jako kdyby se hladový člověk na nabídku chleba ptal ještě po šunce.

Devět let Febiofestu nás jaksi vyčerpalo. Jsem jen obyčejný člověk a všechno nelze dělat pořádně a také ještě mám v plánu natočit svůj film a jen díky festivalu jsem to musel odložit. Přes stoupající návštěvnost však festival také začal ohrožovat i mé studio Febio. Vše je mezi nebem a zemí ...

Po úvodní produkci filmu pan Fenič na otázku, proč to všechno dělá, odpověděl:

Protože po revoluci nebyla nabídka alternativní produkce tak velká, založil jsem Febio a před devíti lety Febiofest. Věřte, je to mnoho práce. Zaplnit bílé místo v nabídce distribučních společností se nám díky tomuto festivalu podařilo. To byl vlastně můj cíl. Ale, že to dosáhne takových rozměrů, jsem nečekal a jsem tomu rád. Podle našich zjištění jsme jediní na světě, kteří mají takový záběr. Ukázali jsme cestu, ale musíme se vrátit. Snad někdo bude pokračovat - organizátoři nás dnes žádají o propůjčení názvu festivalu. To vše musíme zvážit. V každém případě budu točit svůj film a k tomu musím mít volné ruce. Za rok v Praze už bude jasno.

A Fero Fenič ještě dodává:

... je to úplný zázrak, že mě práce na festivalu nepoznamenala zdravotně, protože je to velké vypětí. Jsem jen obyčejný člověk. Přesto se nám daří plnit sály odpoledne i večer. A když vidíte, že na produkci vietnamského filmu přijde většina Veitnamců, nebo jiných národností, kteří by do kina normálně nepřišli, tak mě to dojímá a zároven motivuje. Diváci čekají na lístky i několik hodin. To svědčí o zájmu lidí o jinou než komerční nebo hodně známou tvorbu. A pouze jeden ročník Golema svědčí o tom, že je nutná určitá cílevědomost. Proto příští rok to v Praze chceme udělat pořádně a s jinou dramaturgií. Chceme přinést ucelené národní produkce. Protože u nás žije mnoho i malých komunit, nejen národnostních, ale také lidé jiné sexuální orientace apod. Připadá mi, že hrajeme jakousi roli osvětovou, že suplujeme roli někoho jiného. Etablujeme se v českém společenském životě a to nesmírmě zavazuje.

Samozřejmě nám pomáhají i ambasády různých států. Tím ovšem říkáme, že naše ekonomika nemá na to zařidít projekci na naše náklady. Letos poprvé jsme získali státní podporu ve výši 4 mil., ale K.Vary 25 mil., a to ještě na poslední chvíli nebýt mé určité mediálmí kampaně.

Ještě jednu poznámku. Pokud regiony dobře připraví podporu komunální zprávy, je možné uvažovat o pokračování festivalu. Žádají nás o přenechání názvu, protože produkce pod Febio festem a jeho fenomén plní sály víc než samostatná produkce. Pomáhá to každému kinu i propagačně díky zájmům medií a pomáhá zvednout návštěvnost i v budoucnu. O tom teď budeme hodně přemýšlet.

Tolik Fero Fenič.

Požádal jsem dále o rozhovor studenstvé tvůrce povídkového filmu "Každý nějak začíná" režiséra Tomáše Bařinu:

Podmínky pro natáčerní filmů nejsou na FAMU moc dobré. Většina filmů spadá do období závěrečných prací. Největší podporu máme od České televize. Pracuje se v časovém a finančním presu. Možná to je vlastně ta nejlepší příprava. Škola platí od třetího ročníku všechny školní filmy, ale bohužel nevím, kolik přispívá Státní fond kinematografie, MK či jiné subjekty. Podobné je to u sponzorů. Na absolventské filmy ve čtvrtém ročníku si musí studenti sami shánět prostředky. Je to také o nadšení něco udělat a dokázat. Bohužel nějaká cílená podpora od již zavedených autorů neexistuje a mnohdy je to vše i náhoda. Nebojím se říci, že mi to někdy připadá jako chaos.

Filmový trh je v naší republice tak malý, že je dost těžké se prosadit. Ono se totiž moc filmů nepovede dostat do zisku a nebýt sponzorů, tak se v podstatě nedá nic kvalitního natočit. Nebráníme se ani netradičním scénám např.letní kino či autokino, a pokud je dobré plátno a zvuk, tak proč ne. I tam je část diváků.

Bohužel škola nijak finančně nepomáhá nejmladším tvůrcům. Pořádá však každý rok FAMácký festival, ale jsou to jen studijní práce, nikoliv pro diváky. Pro studenta je obrovský úspěch dostat se na velká plátna. Proto moc děkujeme panu Feničovi, který náš povídkový film "Každý nějak začíná" zařadil do festivalu. Takových lidí je málo, kteří obětavě propagují u diváků filmy např. z nefilmových zemí nebo od neznámých tvůrců.

Regiony budou muset víc organizovat podobné festivaly pro své diváky, protože není možné si to nechat zorganizovat od někoho jiného . Také to budou muset i finančně zajistit, protože je to i nad síly pana Feniče pokračovat v takto velkém a rozsáhlém festivalu. Možná se to bude muset i více zprofesionalizovat, protože už jen nadšení nestačí. V každém případě festival upozornil na studenskou tvorbu.

nimrod

 
HOME
UP