Koncert undergroundové legendy DG 307 v klubu Pod lampou 21.3.2002 aneb uhrančivost v hávu hudebním...
      
DG 307 je jednou z těch kapel, které, ačkoli jsou legendární, nijak netyjí ze své minulosti, ale naopak šíří svou přítomnost hudebních postojů navzdory starým i novým strašákům, a navíc zaplašují beznaděj bezuzdně přiblblých časů dnešní kultury.
      
Nejinak tomu bylo i na tomto vystoupení /u příležitosti vydání nového CD/. Hutná, uhrančivě-hypnotická hudba se hrnula z podia /nenapadá mi jiné přirovnání než jako kamenná lavina/ coby jednodílná součást polo zpívaných a polorecitačním projevem "zamrazujících" textů.To vše za spolupráce vnímavého publika, složeného jak z "mániček", tak i "zjevem zcivilnatělých" pamětníků časů rudého ďasu, či prostě jen milovníků upřímně "nadčasovoneučesaného" soundu "DG-ček" v sále "Lampy". Velmi potěšující bylo, že v "hejnu" lidiček houfujících se pod podiem bylo celkem hodně "mlaďasů", což jen dokazuje, že "necentralizovaně-neplánovaný nekalkul" bude
mít příznivce i v "novomiléniovské" generaci.
     
DG 307:
Pavel Zajíček - uhrančivá zpěvorecitace básnických textů
Pavel Cigánek- viola,kytara
Josef "Bobeš" Rössler - klávesy,klarinet
Tomáš Shilla - cello
Oto Sukovský - baskytary
Přemysl Drozd - bicí
Jiří Alexa j.h. - trubka
uchvátili "hudbolahodným" odvazem, složeným ze starých, starších i zcela nových písní, poté se spojili se "svými" posluchači před barovým pultem do svorného celokruhu. Za všechny jeden z barových rozhovorů: Když se ptal Pavel Zajíček "kapsáka" Hynka Sýkory "kde že
to máš tu hospodu?" a Hynek odpověděl "na Borech" tak mu na to Pavel odvětil "tam to znám, tam jsem seděl".
Foto a text K.H. Roudenský
několik minirozhovůrků |
