Dne 27.7.01 proběhlo od 19.00 v kavárně na Výstavišti slavnostní zahájení festivalu za účasti pozvaných hostů a s malým občerstvením. Mezi pozvanými byl viděni pan senátor Kulhánek, paní radní Plzeňského kraje Kalčíková, předseda Romské obč. iniciativy (ROI) pan Štefan Ličartovský, zástupce magistrátu ÚMO 3, ředitel Městské policie, vedoucí protidrogového centra MMP, ředitel spolupořádajícího Výstaviště Marek Drdáček, zástupce sponzorů, předseda Centra neziskových organizací pan Krajdl, člen VR CNOP pan Kubový, vedoucí romských souborů a také novináři z tiskových, rozhlasových a TV medií.
Někteří pronesli zahajovací proslovy. Tak např. paní Kalčíková vyjádřila naději v tom, že " začít spolu" musí skutečně všichni. Naproti tomu předseda ROI p. Sčuka vyzval romy k nezávaznému uctění památky nedávno zavražděného roma např. neúčastí na festivalu. Naproti tomu pan Drdáček z Výstaviště vyslovil naději, že pokud bude Výstaviště i příštím roce v provozu rád podobné akce uvítá.
Nezbývá než dodat, že v kuolárech se hovořilo o tom, že mnoho návštěvníků svou účast skutečně zrušilo. Pozitivní však je, že úsilí organizačního štábu a všech zúčastněných vedlo k zahájení vůbec první akce tohoto druhu na uzemí Plzeňského kraje a že přijeli všechny ohlášené soubory. K úspěchu akce přispělo i krásné počasí.
A podle vyjádření účinkujících, návštěvníků či pořadatelů se všichni těší na příští ročník.
Pátek
   
19:00 - oficiální zahájení
      
     
    
20:00 - koncert Vladimír Merta, Trio Romen Břeclav, Daniela Cincibusová, Living Water.
Sobota
  
dopoledne - vystoupení dětských skupin
odpoledne - vystoupení skupin dospělých
dětský muzikál
romský bál KD Šeříková
Neděle
  
dopoledne - vystoupení dětských skupin
odpoledne - vystoupení skupin dospělých
Anketa ze soboty 28.7. na mikrofon Vám přiblíží konkrétní názory:
Dezider Kocůr z Litvínova jako člen romského souboru:
Libí se mu zde atmosféra a prostředí. V Litvínově mají 6 souborů a velmi jim pomáhá romská nadace DŽIVAS. Pracují s rom. dětmi a mají poměrně velkou návštěvnost. Náplň souborů je od klasiky tedy cimbálu, přes jazz, taneční soubor, vystoupení v krojích až po haus .Celkem se zarok se uskuteční na 10 akcí. Město nám v této činnosti pomáhá a stav se zlepšuje. Pan starosta Zdražil nám hodně pomáhá. V okolí jsou ještě soubory v Mostě v Chanově s názvem Lačodrom (?). Těžkosti jsou, ale nyní se to zlepšuje. Měli jsme strach ze skinů, ale žádné tu nevidím, tak to snad proběhne klidně. Chtěli bychom dělat to co dělá každý normální obyčejný občan ČR. Co se týče internetové gramotnosti, se stav pomalu, ale velmi pomalu zlepšuje. Bylo by potřeba organizovat nějaké kurzy. Jinak přeji úspěch celému festivalu. Radí bychom přijeli za rok znovu.
Michal Karola z Nového Města pod Smrkem, soubor jezdící i do ciziny např. do Polska, Německa.
Městský úřad nás podporuje velmi málo. Souborem prošlo mnoho dětí a máme už 30.ti letou tradici, tedy nepočítaně, prostě děti dětí. Podporuje nás např. Nadace člověk v tísni, pro kterou pracuji.
V zahraničí jsou festivaly na vysoké úrovni od ubytování po doprovodný program. A je to tam velmi dobře přijímáno. Tento festival v Plzni není zajištěn v oblasti levného stravování pro děti, které si nemohou dovolit být tu po tři dny.
Byl jsem na mnoha akcím i pro gadže/bílé/ a nejlepší byl zatím podle mého v Brně v r. 90. Ale do Plzně přijedeme rádi i za rok.
Pan Blažek, spoluorganizátor z Plzně:
Příprava trvala asi 5 měsíců. Centrum pro rodinu a Společenství začít spolu působí v Plzni Na Vinicích od roku 1996, které má za cíl dobré soužití mezi romskou komunitou a ostatními občany města. Inspirací pro tento festival byla velká akce ve Strážnici, kde loni vystoupil dětský romský soubor a právě jsme si přivezli poznatky, že by jsme to možná uměli lépe.
Shánění souborů, adres, sponzorů a hlavně sestavení programu nás hodně unavilo. Největší práci však dalo připravit projekt této akce. V řadách organizátorů je naprostá většina rómů, kteří si vlastně pořádají festival sami pro sebe za podpory několika profesionálů. Soubory jsou amatéři , kromě kapely Romos z Břeclavi, dále paní Cincibusová jako velký znalec rómské problematiky z Kutné Hory a také Vladimír Merta.
Nejvíce nám pomohl primátor Plzně Jiří Sneberger, který podporuje dobré věci a hned pochopí jak může město pomoc. Samozřejmě Odbor kultury v čele s panem Vladimírem Líbalem se svoji komisí a nemalou měrou také Nadace 700 let města Plzně přispěli po 100 tisících. Ze sponzorů Jiří Laciga s firmou CCA, společnost Stembaited(?) s podobným zaměřením jako Začít spolu, a vytisk plakátů zajišťovala fa. Euroverlag. Dále pan Ing. Nechutný přinesl uzeného krocana na občerstvení. A mnoho dalších.
Tímto vyslovuji za organizátory velké P O D Ě K O V Á N Í.
Těžkosti jsou samozřejmě všude a na každém začátku. Museli jsme se dohodnout s Výstavištěm. Ale teprve příchodem nového ředitele pana Drdáčka se situace natolik vyjasnila, že jsme začali věřit ve zdárný průběh. Také se podařilo udělat pěknou scénu podia letniho kina za pomoci pana Nováka z Divadla Josefa Kajetána Tyla. Pak také vybrat zvukaře, kde jsme hodně váhali do poslední chvíle. Akdyž jsme vše překonali a připravili tak se stala ta vražda róma ve Svitavách Co teď. Mnozí rómové chtěli festival na protest i a na uctění památky zrušit. Jenže jsme si uvědomili, že nelze zrušit jen tak lehce to co jsme s velkým úsilím organizátorů, vystupujících a za darované peníze připravili. Mám za to, že jsme se rozhodli správně, vždyť i tím, že romové budou spolu tu památku také uctí dostatečně důstojně.
Ano budeme rádi, pokud bude zájem, finance a chuť do práce nastartovat novou tradici konání etnických festivalů zde na Výstavišti, které má nádherné prostředí. Byla by jen škoda, kdyby město tento areál dalo z ruky.
Pokud by bylo v silách našeho Společenství , kdy ve 4 lidech zajišťujeme mnoho jiných činností, tak ano. Pokud by Plzeňský kraj pomohl a ostatní spolky i v jiných městech kraje, jistě se tomu vyhýbat nebudeme. Dobrou spolupráci máme s komunitním centrem v Rokycanech. Může to být jako výzva pro ostatní spolky v kraji , rádi uvítáme podobné iniciativy a poskytneme nezbytné informace.
Ladislav Toth, z Mostu se synem Víťou:
V Mostu je kapel víc. Ale zde je krásně. Máte zde krásný areál. Ale proč je nevyžitý plac zde za řekou? Mohli zde být dvě scény např. pro cimbálovku či dechovku. Tak pěkný areál není nikde v Čechách a u náměstí. Měli byste to tu zachovat a pořádat více akcí pro lidi. I etnickou kulturu. Jezdíme do Brna, kde to je nejlepší a s velkou návštěvností. V Mostě máme např. dětský soubor, který má na 40 dětí., kteří teď vydávají CD. Ostatní romské spolky jsou schopny přiložit ruku k dílu a i ROIka. Věřím, že i finance by sehnali. A město neprodělá.
Marek Dobiáš, obyvatel Mostu, polské národnosti:
Romská kultura dává lidem a státu hodně a dá ještě víc pokud ji to dovolí. Jsem poprvé na romském festivalu a jsem spokojen jen mám dojem, že není tolik vidět klasický romský folklor. Znám osobně vedoucího polského profesionálního souboru Roma, a kdyby přijel tak by ukázal jak se představuje romská kultura. Umím si představit i mezinárodní rozměr např. ze Slovenska. Organizačně by to mělo mít větší šmrnc. Za rok určitě přijedu. Udělejte to znovu.
Karl Siegmund, občan SRN z Grafenau , hovoří lámaně českoněmecky:
Líbí se mu zde. V Plzni je po třetí. V Čechách má romské kamarády. Je překvapen jak je to tu pěkné. Ale zdá se mu, že není celý areál plně využit. Romská kultura ho přitahuje svou bezprostředností. Přeje mnoho zdaru a za rok přijede znovu. V Německu jsou velmi pěkné akce.
Olga Bílá, vedoucí souboru dětí z Domažlic a Poběžovic, s názvem PoRoBy:
V souboru jsou děvčata s okolí. Vystupujeme každý rok na poběžovický pouti, pro tělesně postižené. Financované jsme za pomoci podnikatelů, vybíráme příspěvky i vstupné, a také nám pomáhá Nadace paní Havlové. Na okolí není žádný jiný soubor, protože tam je málo romů. Jezdíme na vystoupení i do ciziny. Teď jsme byli v Německu a bylo to tak moc fajn s výborným zázemím.
Zkoušíme v místním kině za podpory Městského úřadu, zdarma, ale jinak finančně nepřispívá. Chtěli bychom víc členů, ale nejde to. Je tam málo dětí. Máte tu velmi pěkný areál a je asi málo využívaný, a proto za rok přijedeme znovu.
Simona Gerková, Karina Kluková, divačky z Českých Budějovic:
Hodnotí to společně jako dobrý festival. Podobné festivaly jsou i v Jižních Čechách. V Písku. Jezdíme do Strážnice a tam je to supr. Nejsme zapojeni v žádném souboru. O festivalu jsme se dozvěděli na plakátku v Č.B. Za rok přijedeme znovu.
Hlídka Městské policie, uvedeno beze jména a služ. čísla, muž a žena:
Ze strany pořadatelů je vše v pořádku. Je tu naprostá pohoda. Nikdo není nadměrně pod vlivem alkoholu a nejsou tu žádné napjaté vztahy. Překvapila mě solidarita romů-mužů k ženám, protože jsou k nim slušní. Velmi mě to překvapilo. Zatím jsme nemuseli ani jednou zasahovat. Mužeme říct, že zásadní problémy s romy i v ulicích města nejsou.
Členka souboru Mistral, nechtěla uvést své jméno, ze Šumavy:
Hrajeme čardáše i to co si lidé přejí. Moc se mi tu nelibí malá návštěvnost. Směrem k Č. Budějicům je hodně kapel, ale spíš se zaměřují na moderní muziku. Jezdíme po celé republice, ale v zahraničí jsme ještě nebyli. Těšíme se na příští ročník, protože Západní Čechy dosud neměli žádný velký festival.
Provozovatelé restaurace Bajkal, dřevěnice za řekou, vlevo za mostem, nechtějí sdělit své jméno:
Neměli jme žádný problém. Rómové jsou ukáznění. Nemají žádné narážky. Na druhou stranu mi se je snažíme obsloužit jako každého jiného hosta. Mile nás překvapili. Až na pár výstřelek.
Co se týče areálu samotného máme za to, že by se měl trochu zkulturnit a hlavně sem vnést ducha kultury. Měla by tu být v této unikátní lokalitě, kterou nemá žádné město v republice, akce za akcí a návštěvník by tu měl najít v deset dopoledne jako večer od jara do podzimu nějaké vyžití. Mám za to, že by k tomu mělo přispět zprovoznění dřevěnic, samozřejmě s jiným sortimentem. A provozovatelé by měli být motivováni např. tím, že sami připraví doprovodné programy.
Velmi problematické je sociální zázemí. Nutně je potřeba zprovoznit hlavně WC,WC,WC,WC.
Město by mělo areál zvednout a je holým nesmyslem dělat výstavnictví na borských polích, když zde je to zavedené. Tady je vidět letitá neudržba a nikoliv sem nacpat stamiliony, to vůbec není nutné.
Margita Kocánová, Český Krumlov
Máme u nás romskou kapelu. Podobná akce se uskutečnila na stadionu. Byla jsem se podívat v loni ve Strážnici. Zde jsem očekávala jiný repertuár a také větší návštěvnost.
Bohumila Bartošová. Zpívá se skupinou Kontrast, repertoár černošské muziky:
Myslím, že tento festival v Plzni chyběl. Mám pocit, že romská kultura v Čechách upadá. Ostatní občané si musí uvědomit, že i mi patříme mezi umělce. Přihlásila jsem se na konzervatoř a nyní jsem úspěšně ukončila 3. Ročmík, ale ještě tři mám před s sebou. Zpívám s dětským souborem 15. ZŠ v Plzni ul. Terezie Brzkové, pod vedením sbormistrové paní Novákové. Letos jsme byli za mořem v USA a měli jsme tam obrovský úspěch. Mariela má už druhé CD. Spolu s bratrem studujeme a nacvičujeme duety. Připravujeme i své vlastní skladby, aby bylo s čím vystupovat. Zatím vystupujeme po Čechách . V té Americe bylo krásně, ale Čechy jsou lepší.
Zde je sice málo diváků, ale o to upřímnější, přestože nám v Americe diváci stávali ze sedaček a aplaudovali a chtěli přídavky. Zdá se mě, že etnickou muziku více podporují Nadace.
Každý rok by se dalo jistě dělat na Výstavišti mnoho akcí. Bude mě těšit, když to bude jako jedem velký CIKÁNSKÝ TÁBOR.
Chybí zde klasická romská kultura např. cimbál nebo ze Slovenska a to je špatné. Snad to organizátoři zlepší. Mohlo by být lépe využito krásných prostor za řekou, kde mohla být v salaši romská hospoda apod.
Romská kultura je pěkná a např. v synagoze je výstava Evy Davidové, kde jsme měli také vystoupení při vernisáži.
" začít spolu" je o tom spolu skutečně žít. Je potřeba,abychom se všichni více respektovali.
Yveta Kováczová, moderátorka festivalu a hlasatelka ČT 1, z Prahy:
Zažila jsem zatím dva festivaly. Jeden z nich byl v cizině, kde jsme moderovali společně se dvěma kolegyněmi. Tento festival na to, že se koná poprvé, je velmi dobře připraven. Nedostatek je v ozvučení, já bych řekla přímo v nezvukaři. Špatný zvuk do značné míry snížil kvalitu jednotlivých produkcí. Na druhou stranu bylo velmi přívětivé publikum. Trošku mi vadilo, že se většina účinkujících zaměřuje spíš na oblast rocku a popu, než na romský folklór. Ale hodně se mi líbila kapela, kde zpívala Bohumila Bartošová (skupina Kontrast pozn. redakce).
V ČT je zájem podporovat kulturu jednotlivých národnostních menšin. V současnosti připravujeme projekt týkající se právě národnostních menšin, který bude patřit mezi zábavné programy, bude v atraktivním vysílacím čase a počítáme s podporou vedení ČT.
-NIM-
Pořadatel: Společenství "Začít spolu", Hodonínská 53, 310 02 Plzeň, tel./fax: 019/7220557
|
