Plzeň - historie
Jihovýchodním směrem nad dnešním městečkem Starý Plzenec se tyčí vrch Hůrka s přemyslovským správním centrem - hradem Plzeň, z něhož se dodnes kromě nepatrných pozůstatků dochovala rotunda z konce 10.století. Zde se vlastně počíná historie našeho města. Poprvé je hrad připomínán roku 976, kdy bylo pod ním poraženo bavorské vojsko. Hlavně z příčiny zániku správního systému opřeného o hrady, ale také díky nevýhodné poloze pro větší rozvoj sídla, hrad upadá. Bylo třeba založit nové město, kde by se i v názvu odrážela návaznost na staré správní centrum.
Pro stavbu byla vybrána výhodná poloha na soutoku řek Radbuzy a Mže. Král Václav II. zde roku 1295 zakládá Novou Plzeň. Město vyrůstalo podle tehdy moderních urbanistických plánů. Dodnes stojí domy historického jádra na šachovnicovitém pravoúhlém půdorysu, jemuž dominuje rozlehlé náměstí s hlavní plzeňskou dominantou - chrámem sv. Bartoloměje. Již krátce po svém vzniku byla Plzeň významným obchodním centrem Českého státu a to díky své poloze na dvou obchodních stezkách - řezenské a norimberské.
Na počátku husitského hnutí je Plzeň díky působení kněze Václava Korandy staršího pro husity městem zaslíbeným - "Městem slunce". Působí zde i Jan Žižka. Záhy se však Plzeň stává jedním z hlavních stanů protihusitské opozice. Husité, kteří si byli vědomi strategického významu města se pokoušeli v letech 1421 - 1434 město obléhat. Plzeňské hradby však jejich náporu odolali.
Po skončení husitských válek dostává Plzeň od císaře Zikmunda privilegium se zlatou bulou, díky němuž město neplatilo cla a berně po celých Čechách. Díky tomu a díky obchodnímu partnerství s Norimberkem město značně bohatne. I vládnoucí rod Habsburků dokáže často ocenit zásadní postoj Plzně proti jakýmkoliv reformačním snahám. V této době rozkvětu města zde dochází také k vytištění první knihy u nás - Kroniky trojánské roku 1464.
Plzeň si také velice oblíbil císař Rudolf II., který si zde koupil na náměstí dva domy u radnice a nechal si je upravit na svou možnou rezidenci. V 16. století se také mění tvář města, které se obléká do renesančního hávu. Příkladem toho je například samotná plzeňská radnice.
I v době stavovského povstání stála Plzeň pevně na katolické straně. Na podzim roku 1618 je poprvně a naposledy dobita stavovským vojskem vedeným generálem Arnoštem z Mansfeldu. Tato epizoda spolu s dalšími útrapami třicetileté války způsobila úpadek města. Až na počátku 18. století město znovu vzkvétá, a to se odráží i ve stavitelství. Významným představitelem baroka v Plzni byl stavitel Jakub Auguston mladší.
Od druhé poloviny 18. století se město otevírá ze sevření starých hradeb a expanduje do svého okolí. Později zaniká i městské opevnění a na jeho místě vznikají sady. Za významného plzeňského purkmistra Martina Kopeckého v 30. letech 19. století dochází i k pokusu o založení lázeňského areálu na Lochotíně.
Roku 1842 dochází i k založení Měšťanského pivovaru - podniku, jenž Plzeň proslavil po celém světě. O několik let později, přesněji r. 1869 zakládá Emil Škoda svůj podnik, který určil další směr města. Plzeň se stává průmyslovým městem a začíná se znovu nebývale rozvíjet. Jsou stavěny nové dominanty města - muzeum, divadlo či synagoga. Zároveň však mizí i mnoho cenných historických památek. V období první světové války se Škodovka stává největší zbrojovkou monarchie. Po krátkém meziválečném období rozkvětu města přichází německá okupace. Krize města je znásobena i díky spojeneckým náletům. Vysvobození přichází ráno 6.5. 1945 v podobě V. sboru americké armády vedené generálem Pattonem. Po komunistickém převratu se Plzeň stává "pevnou hrází socializmu a míru" a získává svou charakteristickou šeď, kterou byla proslulá až do nedávné doby.

Plzeň - současnost
Lepší časy pro město přicházejí až po roce 1989. Jádro města se začíná upravovat a je pro svou nespornou hodnotu vyhlášeno památkovou rezervací. Do města vstupuje nový kapitál. Pomohla tomu jistě i nová obchodní a průmyslová zóna na Borských polích. Plzeň se taktéž v devadesátých letech 20. století stává konečně městem universitním. Zároveň i stoupá jeho kulturní a duchovní hodnota a to jistě i díky zřízení plzeňské diecéze r. 1993.
I přes nesporné nedořešené problémy jako je špatný ekonomický stav Škodovky či nedořešený dálniční obchvat města, začíná si město opět vydobývat vysokou pozici, jakou, jako druhé největší české město, častokrát v našich dějinách mělo.

HOME

UP